Příhody z Bradavic [ZASTAVENO 4EVER]

Příhoda 2. Do Havraspáru a ještě dál

Ambo hledal v bradavickém expresu volné kupé. To je neuvěřitelné, jak se za pět minut dokáží tolik volných míst zaplnit. Ambo si hlasitě vzdychl, čapnul kufr a klec a vyšel. Doopravdy - nikde do čista nic. Prošel celý vlak křížem krážem, ale nakonec zkysnul před kupé, v kterém si poklidně četla nějaká holka s vlasy barvy promočené slámy, která volně u konečků přecházela do hnědé. Ambo otevřel dveře a vybreptl: „Hm, můžu?"

Dívka otrhla oči od knihy: „Hm...? Jo, jasně!"

Ambo se nasoukal do kupé. Malá liška pobíhala sem tam po dně kleci, zatímco si jí blondýnka se zájmem prohlížela.

   „Piskor Whittigtonová." zaklapla knížku ta holka. „Z čistokrevné rodiny. Co ty?"

   „Eh...cožeto?" zakuckal se Ambo pod tím návalem informací. „Aha, jo... tak že Ambo Mulcaber, eh, z čistokrevné rodiny...ale taťkovi rodiče jsou mudlové. Tak že-"

   „Jak se jmenuje ta liška?" řekla Piskor Whittignotová.

Ambo tušil, že právě narazil na pěkně upovídanou holku. „Víš, že já ani nevím?"

   „Měl bys jí dát jméno," odtušila Piskor. „Já mám takového přerostlého puštíka Myra, ale momentálně nevím, kde je. Stejně tak jako moje věci. Ale oni se stejně někde najdou,"

   „Ty, ehm, nevíš, kde jsou tvoje věci?" zeptal se nechápavě Ambo. Holka pokrčila rameny a pravděpodobně chtěla spustit další sáhodlouhou přednášku o tom, jak ztratila své věci, ale naštěstí kdosi zaklepal na skleněné dveře kupé. Stála dívka, kterou Ambo viděl u Ollivaderů. Rozpačitě tam stála, lapala po dechu jako kapr na suchu (asi se nadechovala, že by chtěla něco říct?) a začala rudnou jak rak.

   „Ty seš teda gentleman," protáhla líně Piskor a otevřela dveře. „Jen pojď, ty jedna zmatkářko. Neviděla jsi náhodou takový fialový kufr?"

Na nově příchozí bylo vidět, že je úplně celá vedle. „Ehm, ne...?"

   „Škoda," řekla Piskor. „Jen pojď a sedni si konečně! Nebo tady zakořeníš a vykveteš."

Dívka po Ambovi vrhla výraz který jasně říkal Kdo to proboha je?. Ambo pokrčil rameny. Holka prkenně žuhla na sedačku vedle Amba a ten si až za chvíli všiml, že se mu k noze lísá kočka. Ambo se lekl, divoce vykopl, kočka vztekle zasyčela a vyletěla do přihrádky na zavazadla.

   „Jej, pardon!" sklopila omluvně oči ta holka. „to je moje kočka Mia!"

Mia seskočila na podlahu a přihopsala ke kleci Ambovi lišky. Dotkli se čumáky a začali příst.

   „Tak lidičkové, máme tři úkoly," prohlásila sebejistě Piskor Whittignotová. „Za prvé - dát té tvé roztomilé lišce jméno. Za druhé - by se mohla tahle ta představit. A za třetí - najít moje věci, ale to možná počká do Bradavic..."

   „Jej, pardon!" zahučela znovu majitelka Mii. „Jsem Llyan Reedsová, ale všichni mi říkají Lly."

   „Piskor Whittignotová," pohodila vlasy Piskor.

   „Ambo Mulcaber," prohlásil Ambo.

Dál to jelo jako po másle. Z Llyan vypadlo, že se hrozně špatně seznamuje a Piskor spustila nějakou historku o tom, jak její kamarád byl upír. Většina z toho bylo okoukané z mudlovského hororu The vampire is fine. Když na to Ambo Piskor upozornil, prohlásila, že nic jako The vampire is fine neexistuje. Když přijela taková ta paní s „Dáte si cukrátka?" Piskor si nakoupila snad milion Čokoládových žabek. Jelikož Ambo miloval Maxovy maxi-žvíkačky, za chvíli se topil v záplavě modrých obalů a tucty růžových bublin. Lly si decentně koupila balíček Šumivých bzučivek. Ambo svou lišku pojmenoval Gwaith, podle kouzelného generátoru jmen v Jinotaji. Tak se spolu bavili, až pomalu přišla tma a naše trojka se převlékla do školních hábitů. Už se nemohli dočkat na zařazování, a až se na jejich prsa připne příslušný kolejní odznak. Za pár minut dorazili do Bradavic.

Piskor zázračně našla své ztracené věci, které přivítala jenom se slovy „To vám to teda trvalo." a Mia s Gwaithem se nějak nebezpečně zčuchli, což se Ambovi ani Llyan nelíbilo. Když vystoupili z vlaku, veliký Hagrid, který trochu naháněl hrůzu - ale Judy Ambovi vždycky vyprávěla, že je to ten nejmilejší polo-obr, jakého kdy potkala - svolával všechny prváky k sobě. Šli tedy lesem až k Černému jezeru, k loďkám, kde se všichni nalodili. V loďkách bylo místo pro čtyři . Pak ale Ambo zahlédl-

   „Tu ne!" zaúpěl.

Hagrid ji vedl k jediné volné loďce, kde seděli Piskor, Lly a Ambo . Samosebou to byla ta fialovláska Aurora. Když zahlédla Amba, zděsila se a snažila přemluvit Hagrida, aby jí poslal jinam. Marně. Aurora si sedla na samý krajíček loďky a hrozně jí se jí líbili vlnky tvořící se na zádi. Ambo si jí nevšímal. Po pár minutách, kdy většina lidí samým překvapením spadla do vody, se opět vylodili, vyšli po schodech, prošli dubovými dveřmi a tam je Hagrid předal roztržitému profesorovi Kidrahovi. A opět se to neobešlo bez Protivy. Ambovi se však Protiva zalíbil, tak že si umínil, že mu ten zatmívací peruánský prášek oplatí. Profesor Kidrah je odvedl do Velké síně, kde se všichni studenti seřadili. Ambo byl nedočkavostí celý bez sebe, protože Kidrah se zastavil u - ó Merline, před tak očekávaným Moudrým kloboukem! Ten spustil svou obvyklou uvítací píseň a po skončení všichni profesoři sedící u profesorského stolu i shromáždění studenti zatleskali. Profesor Kidrah začal vyjmenovávat Ambovi budoucí spolužáky.

   „Aberthová, Zia!"

Drobná dívka vykročila k Moudrém klobouku. Profesor Kidrah jí ho narazil na hlavu, krempa se podobná ústům se otevřela vykřikla na celou Velkou síň: „MRZIMOR!" Tak to šlo dál a dál.

   „Blacková, Aurora!"

Ta protivná holka s fialovymi vlasy roztřeseně vykročila vpřed. Moudrý klobouk si dal načas, když vyřkl „NEBELVÍR!" Aurora se spokojeně zaculila, hodila po Ambovi opovrhující pohled a usadila se ke stolu, kde všichni studenti nadšeně tleskali. A dál...

   „Mortová, Medúsa!"

   „ZMIJOZEL!"

   „Nott, Claudius!"

   „ZMIJOZEL!"

A dál a dál, až najednou...

„Mulcaber, Ambo!"

Ambo se roztřeseně nadechl a vykročil pravou nohou pro štěstí. Žuchnul na stoličku a profesor mu s úsměvem nasadil Moudrý klobouk. A v tu ránu se mu v hlavě ozval hlas, který tam neměl co dělat.

   „Helemese! Další Mulcaber, což? Tvůj otec Matt šel do...Zmijozelu, že? A Judy Hynstthová, hm...ach ano, Mrzimor!"

Ano. přisvědčil Ambo.

„Tuším tuším...ty bys asi chtěl do Havraspáru, že?"

Hm...ano.

„Ale v Nebelvíru by jsi pravděpodobně dosáhl větších výsledků, na to pamatuj!"

Jen tam ne! zhrozil se Ambo v duchu.

„Jak chceš. Mozek na to máš...ale ty lumpárny, na který pořád tak lpíš, se ti můžou vymstít!"

Hm, díky za radu...

„Vidíš to, Merline? Ta mládež. Když ne Nebelvír, tak tedy HAVRASPÁR!"

Ambo celý šťastný seskočil ze stoličky a připojil se k divoce tleskajícímu stolu. Jedna vyšší holka, s prefektským odznakem mi potřásla rukou a řekla „Gratuluji k Havraspáru! Já jsem Tutanchanup, ale říkej mi Tut. Jsem havraspárská prefektka!" Ambo se zářivě usmál a nedočkavě čekal na Piskor a Lly. Také tam veliký poprask způsobilo to, když mladý Albus Potter byl přiřazen do Zmijozelu. Dosti nečekané.

   „Reedsová, Llyan!"

Jakmile klobouk dosedla na hlavu, téměř okamžitě vykřikl: „HAVRASPÁR!"

Llyan vesele seskočila a odběhla ke mě. Skoro úplně na konci byla -

   „Whittignotová, Piskor!"

   „NEBELVÍR!"

Llyan a Ambo se zklamaně odvrátili, aby nemuseli vidět tu šťastně se šklebící Auroru. ale tímhle to neskončilo. Však jí ještě Ambo dá...