V Těle Démona

2. Nový spolužák

Ještě na chodbě jsem se pořád trochu smála. Když jsem se uklidnila promluvila jsem:„Proč sis sednul ke mě i po tom, co víš kdo jsem??" no, neznělo to moc jako otázka, spíš takový menší rozkaz, chvilku nic neříkal, ale pak začal:„Je mi jedno co o tobě ostatní říkají a i když jsi na mě použila magii, je mi to jedno." to bylo vlastně poprvé co jsem pořádně slyšela jeho hlas, jo tam ve třídě taky mluvil, ale to jsem ho neposlouchala. V jeho hlase nebyl strach ani nechuť jako u ostatních. Byla to spíš znuděnost a malý náznak úsměvu.
Teď, když jsem se na něj koukala, jsem zjistila, že je docela i pěkný. Měl hnědé vlasy, které mu padali do hnědých očí a kdyby chtěl, mohl mít každou holku na škole. „Proč se kluk jako ty baví semnou?" vůbec jsem nevěděla, že jsem to řekla nahlas, až do chvíle, než se na mě otočil, s trochou údivu v obličeji. Chvíli jsme na sebe jen koukali (já musela koukat nahoru, jelikož je skoro o hlavu výši) když jsem si uvědomila,že mi neodpověděl a že z něj nemůžu spustit oči, začala jsem se červenat. Ještě že najednou učitelka otevřela dveře, abychom šli už dovnitř. Jakmile jsme vešli do třídy, tak všichni na nás začali divně koukat, až po chvíli mi došlo proč... Jednou když mě učitelka poslala na chodbu, kvůli jednomu klukovi (a jeho se mnou) tak, když jsme se vraceli.... No řekněme, že nevypadal zrovna nejlíp.
Když mi došlo proč na nás koukají, zase jsem se začala trochu smát, ale ne tolik jako předtím, takže nás učitelka poslala si normálně sednout. Zbytek dne jsem s nim nepromluvila. Jen další přestávku za ním zase někdo přišel, ať jde s nima na chodbu, zase se mu nechtělo, ale když viděl můj znuděný výraz zvedl se a šel s nima. Jen mi ještě dal papírek.

Jen pro info jmenuji se Rin Akise.

Na druhou stranu lístků jsem mu napsala své jméno a položila na jeho půlku stolu. Pak jsme zbytek dne už nepromluvili vůbec.

Tohle je trochu kratší a o ničem, ale i tak doufám, že se vám to líbilo. Příště už tam bude trochu akce. :)