The 100 + 1 [CZ]

Rescue mission

     Clarke odběhla do modulu ještě pro nějaké věci na cestu, tak jsem si sedla pod strom a snažila se si trochu odpočinout.

     „Seš v pohodě?" ozval se známý příjemný hlas. Hned jsem věděla, komu patří.

     „Jo," zalhala jsem. Byla jsem unavená, zmatená a vystrašená. Bryan si přisedl vedle mě, ruku položil na má ramena a přitáhl si mě k sobě. Hlavu jsem si opřela o jeho rameno.

     „Proč si mi neřekla, že jdeš s nimi?" zeptal se a pokračoval: „šel bych taky."

     „Právě proto," odpověděla jsem s tichým smíchem.

     „To není vtipný, mohlo se ti něco stát," řekl tiše a odtáhl se tak, abychom si viděli do očí.

     „Ale nestalo," šeptla jsem.

     „Zatím," vydechl a starostlivě se na mě podíval. Pohladila jsem ho po tváři a naše rty se o sebe lehce otřely.

...

     „Proč jde s náma on?" zeptala jsem se otráveně, když jsem měla v patách mého rádoby zachránce.

     „Mám jméno, Bellamy," procedil mezi zuby.

     „A má zbraň," odpověděla na mou otázku Clarke.

...

     „Hej, počkejte." ozvalo se asi po hodince cesty.

     „Co je, už nemůžeš?" zeptala jsem se Bellamyho s úšklebkem na tváři.

      Ironicky se na mě usmál a pokračoval: „Kam ten spěch? Oštěp zabodnutý do srdce stejně nemůžeš přežít."

     „Ukliď tu zbraň, Bellamy," napomenul ho Wells, když se s ní oháněl kolem sebe.

     „Proč pro to něco neuděláš?" vystřelil okamžitě Murphy neboli útočník, který málem zabil Wellse, ale taky kamarád mého pravého háku.

     „Hej!" křikla jsem a postavila se mezi ně.

     „Jasper křičel, když ho přesouvali. Pokud by oštěp zasáhl srdce, okamžitě by umřel. To neznamená, že můžeme plýtvat časem," vyjasnila Clarke situaci.

     „Až si sundáš náramek, tak můžeme jít," řekl Bellamy a surově chytil Clarke za zápěstí. Ta se ale ihned vysmekla.

     „To, že jsem mrtvá, si Archa bude myslet jedině tehdy, až mrtvá budu, chápeš?" řekla.

     „Statečná princezna," vydechl Bellamy s úšklebkem.

     „Proč si nenajdeš svoji vlastní přezdívku?" ozvalo se za námi. Byl to Finn.

     „Tomuhle říkáte záchranná akce? Rozdělíme se, pokryjeme tak větší plochu," pokračoval, když se za ním vynořila další postava.

     „Bryane?!" křikla jsem překvapeně: „co tady sakra děláš?"

     „Pomáhám," odpověděl s úsměvem.

     „Pokud se vrátíme, zabiju tě," oznámila jsem mu.

...

     „Našli jste něco?" zeptala jsem se, když jsme se opět všichni shledali.

     „Jo," odpověděl Finn tiše a pokynul, abychom ho následovali.

     „Jak víme, že jdeme správně?" zeptal se po chvíli Murphy.

     „Nevíme. Vesmírný chodec si myslí, že je stopař." opověděl na otázku Bellamy. Ty jeho věčné kecy už mě začínaly srát.

     „Co to sakra bylo?" vydechla jsem a silně stiskla Bryanovu ruku, když se ozval divný zvuk. Nebyl to výkřik, ale něco nerozpoznatelného.

     „Teď by bylo možná dobrý tu zbraň vytáhnout," řekla Clarke. Všichni jsme se rychlým krokem vydali za zdrojem zvuku.

     „Jaspere!" křikla jsem a už se chystala rozběhnout k němu, ale Bryan mě stáhl zpět. Jasper byl přivázaný v koruně stromu jako nějaký mučedník. Neměl triko a jeho hruď byla pokryta krví.

     „Proboha," šeptla jsem a konečně se vymanila z Bryanova sevření.

     „Alex, buď opatrná," ozvalo se za mnou a všichni se vydali směrem ke stromu rostoucímu uprostřed otevřené mýtiny.

     „Co to sakra je?" zaklel Bellamy, načež jsem málem spadla do díry s ostny na dně. Bellamyho ruka zachytila tu mou a zabránila tak pádu a následné bolestné smrti nebo přinejmenším pořádnému zranění.

     On váhá?! problesklo mi hlavou, když se dlouho k ničemu neměl.

     „Alex! Vytáhni ji! No tak, vytáhni ji!" ozývaly se výkřiky přibíhajících chlapců. Bryan mě okamžitě sevřel do náručí, když už jsem byla pevně nohama na zemi.

      „Musíme ho sundat," rozkázala jsem, jako by se právě nic nestalo.

      „Vyšplhám tam a přeřežu tu révu," souhlasil Finn.

     „Na jeho ráně je obvaz," oznámila nám Clarke.

     „Proč by mu zachraňovali život, aby ho sem pověsili jako návnadu?" reagoval Wells.

     „Třeba se snaží chytit něco k večeři," pronesl Bellamy a já protočila očima.

     „Nebo se snaží chytit nás," ozval se Finn, který se právě chystal šplhat nahoru.

...

     „Co to sakra zase bylo?" ozval se Murphyho hlas.

     „Zemšťané?" položil řečnickou otázku Bellamy.

     „Myslím, že ti nevrčí, nemají srst a nechodí po čtyřech," vydechla jsem při pohledu na obrovskou pumu. Rozběhla se a začala nás obíhat pod zášitou houští, které bylo kolem dokola.

     „Bellamy, ta zbraň!" křikla Clarke, ale to už po něm puma skočila. Věděla jsem, co bude následovat a tak instinktivně přivřela oči. Ozval se výstřel a vše utichlo. Wells ho zachránil. Sice nemám ponětí, jak se k němu ta zbraň dostala, ale díky němu ještě žije.

...

     „Kdo má hlad?" vykřikl Bellamy, když v táboře odhalil tělo mrtvé pumy. Všichni se začali radovat a skandovat jeho jméno. Bylo mi z něj zle.

     „Vážně?" sykla jsem a se žduchnutím do jeho těla odešla.

     S nechutí jsem sledovala, jak si mí vrstevníci za kus masa nechávají sundávat náramky. Najednou mě něco napadlo.

     „Počkat, počkat, počkat. Myslíš si, že se nebudeš řídit pravidly?" zeptal se Murphy, když jsem se natahovala pro jídlo.

     „Myslela jsem, že žádná pravidla nejsou," odsekla jsem a vzala si klacík s napíchlým kusem masa. Zarazil se a nechal mě odejít. Ještě jsem se ohlédla na Bellamyho a při pohledu na jeho nepříčetný výraz mě zahřálo u srdce.