The 100 + 1 [CZ]

New day

     Bellamy, já a jeskyně? Aby se z toho nestal nějaký rituál, pomyslela jsem si.

     „Už můžeš!" křikl zvenčí Bellamy. V jeskyni jsme strávili celou noc a já už necítila nohy. Bleskově jsem se vyhrabala ven a radovala se z denního světla.

     „Musíme to tu uklidit," řekl Bellamy a já se rozhlédla kolem. Všude se válely spadané větve, plachty i osobní věci. Vše, co jsme vybudovali, bylo zničené.

     „Kéž by to byl náš jediný nepořádek," vydechla jsem.

     „Alex," šeptl a chytl mě za ruku.

     „Kdo jsme a kým musíme být, abychom přežili, jsou dvě rozdílné věci," řekl s největší jemností za celou tu dobu.

     „Co s ním uděláme?" přiběhla Clarke.

     „S kým?" ptala jsem se zmateně.

     „Nemůžeme ho držet pod zámkem věčně," pokračovala a ignorovala mou otázku.

     „Jestli ho pustíme, vrátí se a tentokrát nebude sám," odpověděl Bellamy a mě došlo, o čem mluví.

     „To snad není možný," vydechla jsem a odešla.

     Vážně do tábora přivedli zemšťana? ptala jsem se v duchu sama sebe a byla našvaná, že jsem Bellamymu celé to divadlo zbaštila.

     „Alex!" ozval se výkřik a já poznala majitele. Zvedla jsem pohled ze země a spatřila Bryana.

     „Bryane," šeptla jsem a rozběhla se k němu. Tam už mě čekala otevřená náruč a ušmudlaný obličej.

     „Kde si sakra byl? Víš jaký jsem měla strach, když jsem tě nemohla najít?" pokárala jsem ho se slzami v očích.

     „Jasper a Monty potřebovali posilu a já tě nemohl najít. Když začla ta bouře schovali jsme se do jeskyně," vydechl a pohladil mě po vlasech.

     „A klepal se jak malý dítě," zasmál se Jasper, který kolem nás prošel.

     „Málem jsme ho museli přivázat, aby se tě nevyšel hledat," uchechtl se Monty následující svého nejlepšího kamaráda.

     „Miluju tě," špitla jsem a Bryana políbila.

...

     „Panebože," vydechla jsem, při pohledu na zemšťana přivázaného za ruce, jako nějakou zvěř. Na tváři měl modřiny a na těle stopy od krve.

     „Mluvil si s Archou?" zeptala jsem se Millera, který mě přišel zkontrolovat.

     „Řekl jsem tu zprávu Diggsově mámě a Johnovu tátovi. Potom si mám promluvit s rodiči Romy," oznámil.

     „Díky, že to děláš," vydechla jsem. Chudák dostal za úkol oznámit rodičům zemřelých onu zprávu, že už své děti nikdy neuvidí.

     „Říkat těm rodičům, že jejich děti zabili zemšťani...kéž bych jim mohl říct, že jsme je pomstili," vydechl.

     „Nezabijeme ho," řekla jsem přísně.

     „Byl si mnohem děsivější, když jsi měl namalovaný obličej," šeptl výhružně k zemšťanovi, který mu dal v zápětí hlavičku.