The 100 + 1 [CZ]

Unity Day

      „Milí přátelé, dnes je historický Den Jednoty," promlouval k nám, ale i k lidem na Arše kancléř. Zbystřila jsem a přidala se k hloučku shromažďujícímu se kolem obrazovky.

     „Každý rok si připomínáme den, kdy naši předkové spojili dvanáct stanic v Archu. Ale tohle je naposledy, co tak učiníme na její palubě. Příští rok, na Zemi," pronesl povzbudivá slova.

     „Jasně. Potom, co tady všechnu práci uděláme my," odsekl Miller.

     „Joo! Monty opět boduje!" ozval se hlasitý výkřik a mezi nás vběhl Jasper s kanistrem v ruce.

     „Kdo má žízeň?" křikl a sběhl se kolem něj snad celý tábor. Všichni chtěli Montyho pálenku.

     „Šťastný Den Jednoty," prozpěvoval si Jasper při rozlévání. Nijak jsem se do toho nehrnula, nechtěla jsem se opít. Zaujala mě Octaviina postava běžící ven z tábora. Využila nepozornosti stráží, kterou zapříčinil Jasper a vydala se za Lincolnem. Z přemýšlení nad neposednou Octavií mě vytrhl kancléřův hlas.

     „Pro naše syny a dcery na Zemi, kteří poslouchají tuto zprávu, brzy se uvidíme. První loď bude vypuštěna během následujících 60 hodin, na palubě budou posily, které budete potřebovat, držte se. Pomoc je na cestě," oznámil.

...

     „Myslíš, že je teď vhodná doba dělat večírek?" zeptala jsem se Bellamyho, který se ládoval. Už byla tma a všichni posedávali u ohně a hlavně pili.

     „Proč si nedáš něco k pití? Vypadáš, že by se ti jeden hodil," ignoroval mou otázku.

     „Dala bych si víc, než jeden," vydechla jsem,

      „Tak si jich dej víc," naléhal: „Alex, za 2 dny, až přistanou, párty bude u konce. Bav se dokud můžeš, zasloužíš si to."

     „Jo, dobře," vydechla jsem nadšeně: „ale ty taky."

     „Já se budu bavit, až přijdou zemšťani," odpověděl s úsměvem.

     „Tak dobře," zasmála jsem se a odešla.

...

     „Dej pusu Alex," křikl Jasper na kluka, kterého jsem dneska viděla poprvé. Přistoupil ke mně, tázavě se na mě podíval a čekal na moji reakci. Ohlédla jsem se po Bryanovi, který jen nadzvedl ramena a dál na nás koukal.

     „Jsem Sterling," špitl neznámý mladík a přistoupil blíž.

     „Alex," špitla jsem a naše rty se najednou spojily do rychlého, ale kupodivu skvělého polibku.

     „Hrajem dál!" křikl Monty, když jsme se od sebe odtrhli.

     Už nikdy nehraju flašku, pomyslela jsem si a nechtěla si přiznat, že jsem si ten polibek užila.

      „Hm, tak třeba.. olízni Jasperovi ucho!" dala Monroeová za úkol Montymu.

     „Fuj Monty!" křikl Jasper, když mu po uchu přejelo něco mokrého. Smáli jsme se na celé kolo a lahev se mezitím točila dál.

     „Dej pusu Bryanovi," přikázal ten kluk, se kterým jsem se nedávno líbala Millerovi.

     „Ale notak," vydechl Bryan.

     „To zvládneš," naznačila jsem mu ústy tak, aby to nikdo neslyšel. Usmál se a otočil se na Millera, který už stál u něj. Dali si rychlou pusu a hned na to si oba otírali ústa.

     „Ou," ozývalo se ze všech stran, protože si nikdo nemyslel, že by to opravdu udělali. Dívala jsem se na zmateného Bryana, který mířil ke mně. Nic neřekl a přisál se na mé rty.

...

     „Alex, potřebuju s tebou mluv.." křikla Octavia, když se objevila v našem stanu v nevhodnou chvíli.

     „Oh, pardon," uchechtla se. Měla štěstí, že jsme s Bryanem byli pořád oblečení. Tázavě jsem se na ni podívala a vytřeštila oči na znamení, co chce.

     „Můžeš na chvilku?" zeptala se a zmizela ven.

     „Promiň," vydechla jsem a vstala, ale Bryan mě stáhl zpátky. Dopadla jsem na jeho hruď a několik pramínků mi spadlo do obličeje. Zastrčili je za ucho a políbil mě. Pak mě pustil a já mohla odejít. Ještě než jsem zmizela ve tmě ohlédla jsem se a usmála. Úsměv mi opětoval a hlavu zabořil do polštáře.

     „Tak co potřebuješ?" ptala jsem se Octavie, která se na mě usmívala.

     „Je roztomilej," řekla sladce. Kdybych se viděla, řekla bych, že jsem se začervenala.

     „Lincoln taky není špatnej," uchechtla jsem se a na její tváři se objevil stejný výraz jako na té mojí před minutou.

     „Souhlasil, že nám domluví setkání s velitelem zemšťanů," vysypala ze sebe najednou.

     „C-co?" vykoktala jsem: „a proč to říkáš mě? Neměla bys to říct spíš Bellamymu nebo Clarke?"

     „Clarke to řekne Finn, tak jsem myslela, že ty bys.."

     „To řekla Bellamymu," doplnila jsem ji, načež nejistě přikývla: „ale proč já?"

     „Když to uslyší od tebe, tak se tak moc nenaštve," přemlouvala mě.

     „Jak to můžeš vědět? Nesnáší mě a naštve ho to ještě víc," řekla jsem a netrpělivě přešlapovala na místě.

     „Věř mi," šeptla.

...

Nová postava

Sterling