I'll break your heart (HPFF Dramione) √

Část 9

Draco:

V té místnosti jsem snad byl celou věčnost. Nos i břicho mě neuvěřitelně bolelo a cítil jsem pachuť krve. Bylo to až nechutné. Už jsem to nevydržel, byl jsem tak strašně rád že tupec Weasley mi zapomněl zavázat nohy. Nohou jsem skopl hůlku na zem. Už jen od tohohle zákroku mě všechno bolelo. Musel jsem se dostat na zem. Chvíli jsem se pohupovala na židli, až se se mnou převrátila. Hlasitě to bouchlo o zem a židle se rozpadla na pár dřívek. Super, kdybych věděl, že stačí spadnout, udělal bych to hned. Sice mě pořád bolel nos i břicho, ale dalo se to vydržet. Ruce se mi uvolnili a měl jsem na nich červené čáry od provazu. Promnul jsem si je a sebral si hůlku se země. Chtěl jsem se trochu Weasleyovi pomstít, ale na to přijde čas...jednou.

Hermiona:

Brnělo mě celé tělo a nemohla jsem, ani jsem moc nechtěla, vstát. Moje oční víčka byli těžší než se zdálo. Ale ty jsem se snažila otevřít, abych zjistila co se stalo. Pomalu jsem je otevřela a nad sebou jsem viděla vyděšeného a bledého Freda. Když mě viděl Fred značně se mu ulevilo, ale já jsem si vzpomněla na ten zážitek bylo mi upřímně jedno jestli se mu ulevilo nebo ne. Poposunula jsem se víc nahoru a měla jsem trochu strach co udělá. On si toho všiml a vypadal strašně smutně a v jeho očích se leskly slzy. Vrhl se ke mě a já zakřičela a zavřela oči, abych neviděla co se stane. Ale cítila jsem jeho ruce na mých ramenou, jak se mnou třesou.

,,Hermiono prosím. Já...já to nechtěl. Nechtěl jsem to. Nemyslel jsem to tak. Prosím chci být tvůj kamarád jako kdysi. Já...já si myslel, že je mezi námi něco víc a..." nestihl to doříct, protože jsem mu do toho skočila.

,, Bylo mezi námi něco víc, ale ne, aby si mě znásilnil! Já tě i měla ráda, ale tohle...tohle jsem vážně nečekala." taky jsem měla slzy v očích a cítila jsem když mi nějaká spadla do tváře. Fred se zamračil.

,,Ale..." zase jsem mu do toho skočila.

,,Jaký ale? V tomhle případě, ale prostě neexistuje!" křikla jsem až sebou cukl. Vypadal vyděšeně, ale proč? Může si za to sám. Po chvilce, kdy jsem ho propalovala pohled se otočil a šel ven z ošetřovny. Jakmile se za ním zavřeli dveře, byl slyšet křik. Poznala jsem, že na sebe křičí Fred a Ron. Prudce jsem si zase lehla. Když křik utichl, vtrhl do ošetřovny Ron a běžel přímo ke mě. Poznala jsem, že se mi nejspíš chce omluvit. Bylo to vidět na jeho tváři. Byl celý bledý. Pár kroků ode mě zpomalil. Radši jsem se podívala do bíle peřiny. Přišel ke mě a sedl se k mým nohou. Otočil se tělem ke mě. Stejně jako Fred má ubrečené oči. ,,Je mi to líto. Nechtěl jsem to udělat. Byl jsem tak naštvaný na Freda za to co ti udělal. Všechen vztek jsem musel dostat ven. Nechtěl jsem tě očarovat." řekl potichu.

,,Já vím, že by si mi nikdy neublížil," zasmála jsem se. Vypadalo to, že se mu značně ulevilo. Celý byl takový roztěkaný a teď se začal uklidňovat. Posunula jsem se více ke kraji a poklepala jsem na zbylé místo vedle mě. Ron to pochopil.