Hermiona:
,, Všichni se seřaďte do dvojic," zvyšovala hlas McGonagallová a máchala rukama nad hlavou jakoby se nás snažila spočítat. S Ronem a Harrym jsme si opět zalezli úplně dozadu za ostatní. Pomalu jsme se všichni vydali cestou do Prasinek. Vždy se mi líbila tamta cesta v lese. V zimě bílá a v ostatních obdobích zelená. Teď na podzim už tu nerostou žádné květiny. Jen trochu seschlá tráva. Vzduch nám pročesává vlasy a mě skoro každou chvíli spal pramen do obličeje. Pořád jsem si strkala pramínky za ucho, ale k ničemu to nebylo. Nakonec mi praskly nervy a zastavila jsem se.
,,Hermiono?" zeptala se překvapeně Ron i Harry najednou. Neodpověděla jsem ji a dál zápasila s vlasy, které jsem se snažila nacpat do gumičky. Nakonec z mého zápasení vznikl ledabylý drdol. Oba na mě stále překvapeně dívali a mě to docela vytáčelo.
,, Co je?" Vyjela jsem na ně . Oba se na sebe podívali a potom zpátky na mě . Jen pokročily rameny a otočili se. Lehce jsem je doběhla a přidala se k nim. Cesta ubíhala rychle. Míjeli jsme stromy, okolní cestičky a malé domečky. Už byly vidět střechy obchodů v Prasinkách.
,,Kam půjdeme jako první," zeptal se Ron, i když odpověď byla dávno jasná. Nad hospodou byl oblak dýmu vycházející z komína. Už z venku nám bylo jasné, že vevnitř bude narváno. Vešli jsme ke Třem Košťatům a ovála nás vůně máslového ležáku, lékořice a zázvoru. Vevnitř byl celkem ruch a jak se dalo čekat bylo plno. Jen u baru bylo pár volných židliček. Nikdo z nás neváhal a vydali jsme se k židlím.
,, Co si dáte?" zeptal ze barman. Harry objednal dva klasické máslové ležáky a čekal na mě . Chvíli mi trvalo než jsem si uvědomila, že se čeká na mě.
,, Pro mě ležák se zázvorem prosím,'' barman přikývl otočil se. Otočila jsem se ke klukům, kteří si povídali o nějakém famfrpálovém zápase nebo nějakých strategiích. Najednou Harry ztuhl a koukal ke dveřím. Ron se ho zeptal, co se děje, ale po tom co Harry ukázal ke dveřím se Ron otočil také a ztuhl. Už pár holek i kluků stali u kluka.
,, Kdo to je?" zeptala jsem se. Ron i Harry se na ně překvapeně podívali. Že jsem nezůstala potichu.
,, Kdo to je? To je Roderick Plumpton . Chytač britského národního týmu. No tak Hermiono," začal mě poučovat Ron a já pokroutila očima. Harry neváhal a šel za Roderickem nevím už jak dál. Ron dlouho nečekal a dobíhal Harryho .
Barman mi alespoň přinesl ležák a já z něj usrkávala.
Draco :
Nechápu jak jsem za jednu cestu do Prasinek stihl ztratit dvě mohutné gorily a jednu užvaněnou kvočnu . Alespoň jsem měl na chvíli klid. Byl jsem unavený a stále jsem přemýšlel nad Herm...Grangerovou. Proč utekla. Celý jsem si to přehrával znovu a znovu. Chvíli se bavila a druhou už moc ne. Vešel jsem ke třem košťatům a hned u dveří byl nával dívek a dokonce i kluků . Nejspíš asi zase Potter udělal něco "ctižádostivého", ale když jsem se podíval lépe uviděl jsem Rodericka Plumtona. Chtěl jsem za ním taky jít, ale všiml jsem si holky s hnědými kudrnatými vlasy v drdolu sedící na barové židličce, usrkávajíc nejspíš máslový ležák. Vedle ní byla prázdná židle. Neváhal jsem ani minutu a šel k ní. Bez jakéhokoli vyzvání jsem si přisedl.
Jednu ruku měla svěšenou podél těla. Vůbec si mě nevšímala byl jsem pro ni jako vzduch. Opatrně jsem jí pohladil po svěšené ruce. Cukla sebou a ve tváři překvapený výraz, ten poté vystřídal vztek.
,, Malfoyi?!'' řekla naštvaně. Měla mezi obočím malou vrásku. Ušklíbl jsem se na ní a vypadalo to jako by jí to naštvalo ještě více. Radši jsem se podíval s úsměvem do země.
,, Odkdy mi říkáš příjmením?'' zeptal jsem se jí bez toho, abych se na ní podíval. Jako odpověď se mi dostalo jenom ticho. Podíval jsem se na ní. Upíjela ze své skleničky máslový ležák. Tvrdě ho položila zpět na podtácek.
,, Ty se ještě ptáš?! Od té doby, co se mi to začalo líbit víc jak Draco!'' to, co řekla mě donutilo pousmát se.
,, Tobě se víc líbí Malfoy?'' donutil jsem se zeptat a všiml jsem si jak se podívala jinam a začervenala se. Otevírala pusu, že už něco řekne, ale skočil jsem jí do toho ,, Sejdeme se za tři minuty venku,'', mrkl jsem na ní a odešel ven.
Venku byla celkem zima, ale musím se jí na to zeptat.
Po třech minutách se otevřely dveře od tří košťat a vyšla z nich Her...Grangerová stále s drdolem. Došla ke mě s hlavou svěšenou k zemi. ,, Pojď kus za mnou, '' řekl jsem a šel směrem k malému lesu. Nikdo nás za cestu nezastavil ani na nás nikdo nemluvil. V klidu jsme došli k malému lesíku se samými jehličnatými stromy. Před lesíkem byla lavička , lehce ztrouchnivěla, ale stále k použití. Přešel jsem k lavičce a sedl si na ní. Po chvíli si Her...Grangerová přisedla vedle mě. Koukal jsem na střechy obchodů v Prasinkách. Všude byl klid, nikdo se nikam nehnal.
,, Cos mi to chtěl?" zeptala se Grangerová. Koukl jsem se na ní. Její krásné oči, vlasy, tváře, to když při hodině něco ví nebo taky naopak. Koukala se mi také do očí. Zkousla si ret.
,, Taky bych to chtěl udělat, " řekl jsem tajemně a potichu zároveň. Podívala se na své stehna. Neodolal jsem a zvedl jí bradu. Chvíli jsem se na ní díval, ale poté spojil moje rty s těmi jejími. Byl to nádherný pocit mít ji. Nejdřív jsem čekal, že se odtáhne, ale ono ne. Chytla mě kolem krku a tlačila si mě blíž k ní. Bylo mi to až nadměrně příjemné. Svoje ruce jsem obmotal kolem jejího pasu a začal ji hladit po bocích. Poté jsem sjel níž a zmáčkl ji ten dokonalý zadek. Slastně mi vzdychla do pusy a já ji zkousl dolní ret. Rukama začínala přijíždět mou hruď , ale stále jsme se od sebe ani na malý kousíček neodtáhli. Polibek začínal být živější, už jsme ani jeden nechtěli být opatrní. Pročesávala mi vlasy svými prsty a já ji hladil po bocích, mezi tím , co naše jazyky bojovaly o dominanci. Grangerová se postavila, ale bez toho abychom přestali, a posadila se obkročmo na můj klín. Otřela se o můj rozkrok a, tentokrát mě, to donutilo slastně vzdychnout. Všimla si toho a usmála se. Začala se pomalu pohybovat na mém klíně. Počkat Draco. Řekl hlas v mé hlavě. Je to mudlovská šmejdka. Nemůžeš s ní nic mít. Snažil jsem se hlas nevnímat, ale hlas sílil a nešlo ho ignorovat. Neochotně jsem se od Grangerové odtrhl a zvedl jí ze mě. Překvapeně se na mě dívá. Nic jsem na to neřekl a šel sám do lesa, pryč od pokušení, které mě trápilo.
Tak tady je nový díl. Chci vám všem poděkovat, že to vůbec čtete a MOOOC děkuji za 4,1 K. Moc díky i za komentáře .
Kdyby jste někdo chtěl věnování klidně si napište ;)
Doufám, že se vám díl líbil ( omlouvám se, že tak pozdě a budu se snažit přidat nový díl)
Začala jsem novou povídku o Edu Sheeranovi a o jeho sestře a o Harry Stylesovi. Byla bych ráda, kdyby jste si to někdo přečetl.
*Hope u like it
ČTEŠ
I'll break your heart (HPFF Dramione) √
Fanfic,, Draco prosím. Nemusíš to dělat," snažila jsem se ho přemluvit,ale on sám nechtěl. Oči se mi naplňovaly studenými slzami, které následně zkapávaly dolů po mých horkých tváří. ,, Ale já musím Hermiono! Jinak ublíží těm, co miluji a dokonce i mě!" k...
