Část 5

1.2K 60 0
                                    

Hermiona:

Běžela jsem po různých zapeklitých chodbách a všemožných uličkách, které neměli konec. Za boha jsem prostě nemohla nikoho najít. Neměla jsem ani u sebe hůlku. Věděla jsem, že mě někdo sleduje. Ty oči mě propalovali. Z každé strany na mě koukali minimálně dvoje páry. Křičela jsem na všechny strany, ale nikdo mě neslyšel a ani nemohl. nějakou mě neznámou cestou jsem se dostala do slepé uličky. Chtěla jsem se vrátit ,ale místo v uličce jsem se objevila v cihlové místnosti. Snažila jsem se najít nějaký tajný východ, žádný jsem však nenašla. Zmáčkla jsem jednu cihlu a ta se promáčkla. Čekala jsem, že se stane něco dobrého, ale to jsem se mýlila. Stěny okolo mě se začali stlačovat k sobě. Snažila jsem se jakýmikoliv způsoby zastavit ty stěny. Čekala jsem, že umřu, ale nechtělo to prostě skončit. Bylo moje nejhorší noční můra. Zavřela jsem oči a čekala jsem až umřu. To se, ale nestalo. Otevřela jsem oči a tentokrát jsem stála v místnosti, která byla plná různých věcí. Ano. Jsem v komnatě nejvyšší potřeby. Ale přede mnou stál Draco Malfoy. Koukal na mě těma jeho modrošedýma očima. Ale ten je poslední koho bych tu chtěla? Nemá jiné věci na práci než být zrovna se mnou tady. Proč by tu měl být zrovna on? Byl ode mě asi tak patnáct centimetrů. Chtěla jsem se od měj odtáhnout, ale něco za mnou mi v tom bránilo. Snažila jsem se pohnout, ale celé moje tělo zdřevěnělo. Usmál se a já nevěděla co udělá. Naklonil se ke mě a mnou projel ostrý mráz jakoby do mě bodalo tisíce nožů. On do mě strčil a já spadla do obří tmavé díry. A potom jsem už jen padala a padala.........

Vzbudila jsem se na své posteli a slyšela houkání. Byla to Patilinina sova. Bodle mě je to jedna z nejhlučnějších sov, které vůbec znám, krom Hedviky. Na to, že to je Puštík je velmi hlučný. Pták jeden hloupý. Zlatá moje Křivonožka. Ta je poslušná a hodná. Sice někdy někomu sežere domácího mazlíčka, ale to je normální. Je to kočičí přirozenost. Ony za to nemůžou. Vzala jsem si jí do náruče z podlahy a hladila jsem jí po jemné červenohnědé srsti. Křivonožka lehce zavrněla. Položila jsem kočku na svoje nohy a šla znovu spát. Tentokrát už bez noční můry.....

Opět jedna kratší kapitolka, ale snad se vám to líbí. Jsem moc nadšená z vašich ohlasů.

I'll break your heart (HPFF Dramione) √Kde žijí příběhy. Začni objevovat