Hermiona:
Otevřela jsem dveře na záchodky a vešla. Jakmile se dveře za mnou zavřeli z zpoza rohu vyskočil Draco s hůlkou namířenou přímo na mě. Dost jsem se lekla.
,,Co tu děláš Grangerová?!'' v jeho šedomodrých očích byl na chvíli vidět strach, ale ten skoro okamžitě nahradila zášť.
,,To bych se mohla zeptat já. Tohle jsou dívčí záchodky, pokud se nemýlím?'' odsekla jsem mu. Nic na to neřekl a koukl do země. Ruka mu povolila.
,,No? Co tu teda děláš?'' trvala jsem si za svým.
,,Ulejvám se z hodin a ty?'' koukl mi do očí. Něco ve mě se jakoby pohnulo. Věděla jsem, že to není správné, ale zrovna teď to nehodlám řešit.
,,Chci se učit někde bez lidí ,ale to mi asi nevyjde co?'' koukla jsem se na něj. Usmál se jeho obvyklým úšklebkem.
,,Ne to asi ne. Stejně tu bývá Ufňukaná Uršula tak co. Ten její smích mě přivádí k šílenství,'' šel zpátky za roh z kterého se před tím vynořil. Šla jsem se pomalu podívat co tam dělá. On tam seděl v rohu a koukal do okna. Sedla jsem si vedle něj. Otevřela jsem učebnici a nejvíc mě zaujalo kouzlo Avis. Vytáhla jsem z kapsy hůlku a namířila jí někam do vzduchu.
,,AVIS,'' šeptla jsem a z hůlky vylétli malý roztomilý ptáčci. Vypadali jako kolibříci jen nemávaly křídly tak rychle. V mudlovském světě je jich plno jen v Anglii prostě nejsou. Vždycky jsem je chtěla vidět. Hlavně v jejich přirozeném prostředí. Létali okolo nás a prozpěvovali si nějakou melodii. Na tváři se mi vyrýsoval mírný úsměv. Koukla jsem se na Draca a i on se usmíval.
,,Na tohle máš talent,'' řekl Draco potichu.
,,Co?'' zeptala jsem se ho i když jsem to slyšela i pochopila.
,,No, že ti jdou kouzla a formule. Vždycky je zvládneš,'' řekl a koukl se mi do očí
,,Hmm no já nevím. Nemyslím si...,''chtěla jsem něco říct, ale on mi do toho skočil.
,,Ale prosím tě jsi nejlepší z ročníku. Známá Hermiona Grangerová, nejlepší žákyně. Všichni tě znají.'' řekl trochu víc nahlas. Koukla jsem se do země. Možná že to pravda je.
,,No a ty jsi zase Zmijozelský princ. Taky tě všichni znají.'' řekla jsem na svojí obranu. On se chytila za kolena.
,,No není to zas taková výhra.'' znělo to jako by ho něco trápilo.
,,Proč?'' zeptala jsem se ze zvědavosti.
,,Není taková výhoda být z čistokrevné rodiny. Pořád ti cpou ať se chováš správně a ať dělám čest rodině. Už mě to unavuje pořád poslouchat co mám a co nemám dělat.'' vyzpovídal se mi a vypadal, že se mu ulevilo. Jeho změny nálad mě fascinují. Chvíli je ke mě milý a potom je...no zlý.
,,Proč se ke mě chováš tak zle?'' nadzvedl obočí a nechápavě se na mě podíval.
,,Co prosím?'' ohradil se. ,,No chvíli jsi ke mě milý a potom...už nejsi. Urážíš mě a potom mě zachraňuješ z nesnází. A mě zajímá...Proč?'' oba jsem se na sebe koukali a po asi minutě mi odpověděl.
,,Já sám nevím co dělám nebo proč to dělám,'' začal zrychleně dýchat. Nevěděla jsem co dělat.
,,A po pravdě nevím to ani teď.'' řekl a políbil mě. Najednou všichni ptáci přestali létat a našli si místo aby nás mohli pozorovat. Všechno ztichlo a soustředilo se na nás dva. Byla jsem jako omámená, ale nijak mi to nevadilo. Dokonce se mi to i líbí a to mě děsí. Po chvíli se odtáhl. Celý svět se začal točit pomalu. Usmála jsem se na něj, ale on už se neusmál.
,,Co se zase děje teď?'' zeptala jsem se ho. On si stoupl, ale nic neříkal. Jen se ke mě otočil zády a koukal do okna. Taky jsme si stoupla. Přišla jsem k němu blíž a položila mu ruku na rameno.
Draco:
Tohle se nemělo stát. Jak mě to mohlo napadnout. No i když vím proč jsem to udělal, ale musím to nějak napravit. Nemůžu si dovolit aby to někdo zjistil. Třeba Pansy. Kdyby se to dozvěděla za dvě minuty by to věděli celé Bradavice i s učiteli .Napadá mě jen jedna možnost. Budu jí muset vymazat paměť, ale tohle je prostě nutnost. Otočil jsem se a vytáhl z kapsy hůlku a namířil ji přímo na ní.
,,Co?'' v jejích očích se leskly slzy a zmatení. Nemohl jsem se na tohle dívat. Odvrátil jsem od ní zrak.
,,Zapomeň,'' řekl jsem potichu a po tváři se mi skutálela jedna slza. Hermiona se jakoby probudila z transu. Usmála se a odešla .Chvíli jsem tam stál a potom jsem odešel do společenské místnosti z které jsem šel do ložnice si lehnout.
ČTEŠ
I'll break your heart (HPFF Dramione) √
Fanfic,, Draco prosím. Nemusíš to dělat," snažila jsem se ho přemluvit,ale on sám nechtěl. Oči se mi naplňovaly studenými slzami, které následně zkapávaly dolů po mých horkých tváří. ,, Ale já musím Hermiono! Jinak ublíží těm, co miluji a dokonce i mě!" k...