m a d n e s s :: irwin

1.0 - "My babe??"

Nesmírná bolest celého těla mě přeci jen zmohla, řekněme si to upřímně, Ashton není typ, co by sex bral něžně. Ba naopak. Skrčená s koleny pod bradou, daleko od Ashtona jsem se s broukáním tichých melodií dostávala do spánku. Ale jen co jsem zaregistrovala Ashtonův pohyb se mé tělo nekontrolovatelně třáslo.

"Ashtone, kurva pusť mě dovnitř. Tohle nesmíš", s nesnesytelným křikem jsem stále bušila do dveří nevnímajíc krev stekajíc z mých zatlých pěstí. Jediné co bylo skrze zamčené dveře slyšet, byl dětský pláč.

Slzy mi nepřetržitě stékaly po zarudlých tvářích, hlas se mi třepal.

Ashton mlčel a miminko stále plakalo. Tohle byla ta nejhorší noční můra.

"Ashtone prosím. Nech Caseyho na pokoji, rozumíš?", histericky se sesunu k zemi. "Vrať mi ho, prosím", zašeptám a rukávem mikiny setřu slzy.

Za dveřmi se ozval zvuk odjišťování zbraně.

Tep se mi zrychlil a mé pěsti nabraly na obrátce. Největší silou jsem bouchala, kopala do dveří. "Ashtone!" zakřičela jsem. Ozval se výstřel a pláč malého Caseyho utichl.

Zaplavena potem se zrychleným dechem jsem se vymrštila do sedu a zhluboka dýchala. Rozhlédla jsem se kolem sebe, Ashton nikde. Ale nejvíce mě zaujala příjemná vůně lynoucí se z kuchyně.

Vstala jsem z postele a s každým krokem směřujíc do kuchyně, jako by mě probodával nůž v mých intimních místech. Nemohla jsem skoro ani chodit. 

Ashton stál u plotny a s úsměvem obracel palačinky. "Ashtone?", zeptala jsem se zmateně. Aby toho nebylo málo, na stole, vedle palačinek plavajíc v sirupu ležel velký puget červených růží.

"Vylekala si mě, babe", zasmál se a pohledem pokynul ke snídani. Tohle není ten Ashton, kterého znám.

"Promiň, jen-", posadila jsem se ke stolu. "tohle bych od tebe nečekala.", znechutím se nad mou snídaní doslova nasáklou cukry.

"Je to snad špatně?" zamračil se a odložil obracečku. Vyděsila jsem se. Ashton je zpět- jeho nenávistný pohled.

"Já nevím, asi", polknu a snídani vyhodím do koše.

"Proč si to udělala? Víš, jak dlouho jsem se s tím kurva sral?", přecedil skrze zuby.

"Nedalo se to jíst", šeptnu skoro neslyšně. Nestála jsem o další problem. "Omlouvám se".

Pánev hodil do dřezu. Bezcitně jsem se mu dívala do očí. "Já se dřu, abys měla kde bydlet, kde se najíst a ty-", vrazil mi facku.

"Ashtone prosím uklidni se. Byla to jen palačinka.", vydechnu. "Chováš se histericky, pokroutím hlavou.

Hned co jsem zpozorovala jeho natahující se dlaň, skrčila jsem se a víčka přitiskla k sobě, ale bolesti se mi nedostalo. Pootevřela jsem oči.