m a d n e s s :: irwin

1.6- "Luke, fuck off"

Po všech školních hodinách,které jsem často zameškávala, tudíž nic nepochopila jsem s těžkým břímě na zádech seděla jako každý den, co mě Ashton nevyzvedl, u autobusové zastávky se sluchátky v uších, hrajíc mi Life Can't Get Much Better od Good Charlotte, která mě vždy rozplakala.

Mou písničku doslova utichl Luke, stojíc přede mnou. S povzdechem jsem si vyndala jedno sluchátko. "Luke, vypadni", řeknu znechuceně a otráveně. Už mě to přestalo bavit.

"Chci si jen promluvit, prosím", řekl zoufale a porozhlédl se kolem sebe, jestli ho nikdo nevidí. Opravdu Luke? To už si ze mě ale děláš srandu, že?. "Máš na mluvení minutu, mluv", povzdechnu si.

"Eh, nevím kde začít", podrbal se na zátylku snažíc se něco vymyslet. "Hodiky utíkají, Luke", upozorním ho. Přikývne. "Je mi to líto babe, nelituju toho, že jsem s tebou spal. Lituju toho, že jsem ti musel hodit drogy do pití, ale pochop, jinak to nešlo", řekl zklamaným tónem a sklopim pohled k zemi hrajíc si s prsty.

"Nepochopím, Luke. ", pokroutím hlavou. "Tohle bylo přes čáru", doplním. "Ani si mě nevzbudil", řeknu posměšně.

"Byla jsi tak roztomilá, spala si tvrdě. Nechtěl jsem tě budit. A doufal že z toho co se stalo budeš mít stejné pocity jako já", promnul si spánek.

"Luke, za dva dny píšu vážně důležitou písemku a ty by si mě jenom zbytečně rozptyloval, takže bude lepší když se mi budeš vyhíbat obloukem.", navrhnu. Přikývne. "F-fajn, ale za tři dny to zkusím znova", nadzvedl hlavu, dal mi lehkou pusu na tvář a odešel. Se znechucením výrazem jsem si raději tvář setřela rukávem mikiny.

Měla tato nezájemná konverzace ale i světlou stránku- vyplnilo mé čekání na autobus, který mě odveze do místní knihovny,kde jsem dříve trávila hodně času, dokázala jsem se soustředit jen tam.

Nastoupila jsem do autobusu, stojíc a držíc se blízko dveří, abych mohla další zastávku vystoupit. Bylo to sice jen kousek, ale i přes to jsem byla moc unavená dojít tam pěšky.

Hned co jsem vystoupila, rozešla jsem se ke kavárně, kde si objednala latté sebou. S letté, ze kterého jsem opatrně usrkávala, jsem přešla do knihovny kde se usadila ke svému stolu, který byl schovaný mezi regály s knihami. Položila jsem si kafe na stůl a z batohu vytáhla učebnici a sešit z chemie. Listovala jsem učebnicí snažíc se něco naučit a pochopit. Marně.

Chemie nikdy nebyla moje silná stránka.

S povzdychem jsem učebnici zavřela smiřujíc se s faktem, že z chemie bez zázraku neprojdu.

Měla jsem ještě spousty času, než knihovnu zavřou a domů za Ashtonem jsem neměla chuť jít. Váhala jsem, jestli raději nepřespat u mé opilé matky, ale tento 'nápad' jsem raději hned vypustila z hlavy.

Zvedla jsem se ze židle ode stolu a kroky mířila k regálům se zakázanou četbou, vždy mě to tam lákalo, ale také vždy jsem z toho měla strach. Dnes ne. Všechno se to ze mě jednoduše oklepalo. Prsty jsem přejíděla po hřbetech knih, zanechávajíc na něm povrch prachu.

- - - - - -

dnes nic moc, že.