0.6 - "your prin-bitch"

384 37 1
                                        

Mezi tím, co se odešel utápět v alkoholu, jsem se snažila se slzami, proudíc z mých očí, vydrhnout jeho sperma z koberce.

Nešlo to.

Ale moc dobře jsem si uvědomovala, co by se stalo, kdybych to zde nechala. Byl to drahý koberec.

Vylila jsem na skvrnu ředidlo a dál se skvrnu snažila vydrhnout. Marně.
Povzdechla jsem si.

Tvář jsem si zabořila do dlaní. Podívala jsem se do kuchyně.

Ashton s lahví rumu v rukách usl na zemi. Byl -i přes to, co mi dělá, sladký.

V tom mě něco napadlo. Nikdy mě ani ve snu nenapadlo utéct, ani se o to pokoušet. Neměla jsem důvod. Ani teď jsem ten pořádný důvod neměla, leda tak jen ten, že bych chtěla po nějaké té době okusit čiatý vzduch neomámený smradem cigaret, nebo alkoholu.

Zvedla jsem se od koberce a odešla do kuchyně pro tužku a papír. Na papír jsem napsala menší vzkaz:

Ashtone,
došlo mi ředidlo na odstranění skvrny. Jdu ho koupit. Hned jsem zpět.

-with love your prin - bitch.

Dopis jsem nechala ležet na lince, oblékla si bundu a vyšla kroky do deštivého počasí.

Foukal jemný vítr. Nevadilo mi to, ba naopak, bylo to dosti příjemné.

Konečně se do mých vlasů proplétalo i něco příjemného, jako je vítr, než jen Ashtonovy ruce, které za ně hrubě tahaly.

Došla jsem do parku, kde se posadila na lavičku a sledovala malý rybníček, na který dopaly kapky deště.

"Můžu si přisednout?", zeptal se příjemný hlas, za mými zády. Pootočila jsem se. Přikývnu a pobídla ho vedle mě.

"Ahoj, usmál se Luke do široka a prohrábl si vlasy.

"Ahoj", usměju se.

"Co ty tady? Myslel jsem, že máš kromě školy přísný zákaz vycházek", potichu se uchechtl a ruku mi položil na ramena.

"Šla jsem 'nakoupit'", zašeptám. Nikdy jsem Ashtonovy nelhala. Nechtěla jsem s tím začínat.

Chápavě přikývl a odemkl svůj drahý mobil, koukajíc se na hodiny.

"Kdo je ona?", zeptám se a ukážu na jeho aktuální tapetu.

"Nebyla jsi přítomná dost dlouho", zasmál se. "Sarah", usměje se.

"Kdo je Sarah? Kruci Lucasy, leze to z tebe jako z chlupaté deky ", zamračím se.

"Sarah, je moje přítelkyně", usměje se.

"Přítelkyně?", zeptám se překvapeně. Přikývne.

"Už skoro dva měsíce",usměje se a mobil si uklidí do kapsy.

"Opravdu jsem tu dlouho přítemností nebyla", zasměju se.

Přikývne. "Ublížil ti?", zeptá se k jinému tématu.

"Luke, nechcibse o tom bavit", pokroutím hlavou.

"Kruci Melanie, nesmíš si to nechat líbit", zamračí se a rozhodí rukama.

"Kruci Lucasy,proč to nemůžeš pochopit?", povzdechnu si.

"A kdo by to pochopil? Necháš se mlátit idiotem, který tě má jen jako šukací panu. Promiň, ale jsi hloupá. Opravdu moc hloupá.", pokroutí očima.

"Zameť si před vlastním prahem a pak kritizuj ostatní", zamumlám.

"Když srovnáš můj prah s tvým, zjistíš, že na mém je perfektně zameteno".

"Sklapni"..

° ° ° ° °

m a d n e s s  ::  irwinKde žijí příběhy. Začni objevovat