m a d n e s s :: irwin

1. 5 - fucker teacher

Ve spěchu, kontrolujíc každou minutu své hodinky, jsem kroky vešla do školní budovy s ohranou, šedou omítkou a rozešla se ke své skříňce, do které jsem se zlostí bouchla. Každý den jsem s tím měla problem, a dnes jsem na takové problemy zrovna čas ani náladu neměla.

Do skříňky jsem odložila batoh a do rukou si vzala učebnici chemie společně se sešitem a penálem. Vydala jsem se ke třídě v druhém patře, ale myšlenkami mě zastavil povědomí hlas, mluvíc na mě.

"Ashtone, zrovna teď nemám náladu", podotkla jsem a dál kráčela po schodech.

"Spala si s Hemmingem?", řekl s naštvaným tónem v hlase. Můj metabolismus se zastavil. I mé kroky. Polkla jsem a otočila se na Ashtona s vážným výrazem ve tváři.

"Nejsem ty Ashtone, nemám důvod někomu něco vracet", pokroutím hlavou a nervozně zalistuju v sešitu, díky čemuž mě udeřil červený odstavec do očí.

"Za tři dny je zkouška z chemie?", zeptám se vyděšeně, ignorujíc jeho zuřícící výraz. Přikývne. "Neučila ses? Mluví se o tom už jakou dobu a navíc, pokud ji neuděláš, jsi v háji, babe", zasmál se posměšně. "Máš na tom vinu i ty, Ashtone, takže být tebou mlčím a snažím se mi pomoct", promnu si spánek.

"Píše se za tři dny, jak tě znám, stačíš se na to naučit", řekl povzbudivě. "A teď zpět k sexu s Hemm-".

Přeruší ho školní zvonek, upozorňujíc na začátek hodiny, beze slov ho opustím a vydám se do hodiny v nejazdnější třídě chodby, sdílejíc mou lavici s Lucasem.

Zaklepu opožděně na dveře a vyjdu do třídy, čímž se na mě upoutá pozornost třiceti párů očí. Polknu. "Omlouvám se, já-"

"Ano slečno, viděl jsem vás zaměstnanou s panem Irwinem, pro příště bych byl raději, kdyby jste si vzájemné sliny nechaly na později. A teď se posaďte", ukázal na místo vedle Lucase.

"Bavila jsem se s ním o testu z chemie, pane učiteli", obhájim se a posadím se na své místo.

"Slečno, vaše lež mne ani trochu nepolichotila", namítl a zapsal do třídnice opožděný příchod. "Koukám, že jste nepřišla ani na první hodinu", podotkl s arogantním tónem. Přikývnu a otevřu si sešit. "Přespávala jsem u svého kamaráda, který mě nehodlal probudit, kdyby vás to zajímalo".

"Měla by jste si urovnat chlapce ve svém životě, slečno", tímto ukončil naši debatu, která urážela mou osobu.

Po tomto divadýlku jsem ho i přes snahu, utápějíc si v paměti test, na který nic neumím, jsem ho i přes to nehodlala nadále poslouchat. Nehodlám si diktovat život od muže, který je jen o dva, či tři roky starší.

Se zvoněním na přestávku jsem si sebrala své věci a vydala se ke své skríňce, s nemilým překvapením za zády.

"Luke,nech mě být", řeknu sebíhajíc schody.

"Chci si promluvit", povzdechl si udýchaně. Zastavila jsem u své skříňky a odemkla ji již bez potíží. "A o čem přesně; o tom, jak jsi mě nadrogoval, o tom jak si mě ošukal když jsem nebyla při smyslech, nebo o tom jak si využil situace i přes to, že jsem ti to výslovně zakázala?", zeptám se. Zlost ve mě vře. "Zklamal jsi mě, Luke", pokroutím hlavou a s učivem na matematiku odejdu, než stačil vypustit z úst jakoukoliv hloupost.

- - - - -

tak, názor na tuhle část? :d
mě osobně se líbí, snad nejvíce ze všech..