m a d n e s s :: irwin

1.4 - orgasm

Usmál se a pohled odvrátil ke svému pásku, který se snažil marně rozepnout. "Kurva", řekl naštvaně spíš pro sebe. Posadila jsem se a pomohla mu jej rozepnout. Děkovně se usmál, pěsti si zapřel vedle mých boků a znovu mne políbil. Ruce jsem si položila na jeho záda a nehty po nich dolů vytvořila červené cestičky, díky kterým bolestně sykl. 

Zatlačil na má prsa, lehajíc si se mnou na pohovku. Pravou rukou opatrně hladil mé boky tak, že z toho byly části mého těla čistě omámeny. Z úst se mi lynul tichý stén jeho jména. Zaklonila jsem hlavu. Jeho rty se přemístily na můj krk, sajíc jeho kůži.

Krk mi slastně obsypával polibky a jeho rozkrokem se třel o má stehna. Nepravidelně vydýchával. Bylo znát, že už to dlouho nevydrží, ale dnažil se orgasmus oddálit. Prsty jsem mu nazdvihla bradu a udýchaně jsem jsem příkývla. Jeho oči nabraly temnou modř.

Bez jakéhokoli otálení , mi více roztáhl nohy a opatrně do mě vnikl špičkou. S hlasitým sténem jsem v pěsti drtila menší polštář. Přitáhl si mě blíž a penisem se dostával hlouběji. S každým dalším centimetrem co byl ve mě, jsem šílela víc. "L-Luke", vykoktala jsem udýchaně. Přikývl a už o samého začátku rychle přirážel proti mému drobnému tělu.

Vzdychala jsem, sténala, kroutila se, hekala a snažila se přirážet proti němu.

Bylo to něco nového. K celému orgasmu mi stále pomáhaly omamné látky, které mi Luke musel nasypat do pití.

Stiskl má stehna a se silným přírazem se vystříkal do mé osoby.

Měl přivřené oči, čelo opřené o to mé a snažil se uklidnit jeho zběsilý dech. Usmíval se, jako nikdy. Políbil mne.

"Hned se vrátím, babe", usmál se a zvedl se z gauče, oblíkajíc si alespoň jeho značkové boxerky. Odešel do koupelny odkud se po chvíli ozývala tekoucí voda. Natáhla jsem se po dece, kterou se přikryla až po bradu a s příjemným pocitem usínala.

"Počkej, kam běžíš?", zeptala se mě osoba, které jsem se snažila marně utéct. Se smíchem jsem vybíhala postupně jednotlivý schod, snažíc se co nejrychleji dostat do ložnice. Ale mé plány překazila má noha špatně dopadající na schod. Upadla jsem na zem a svezla se po schodech . Hned se ke mě rozeběhl.

"Lásko, jsi v pořádku?", zeptal se ustaraně a objal mě kolem ramen.

"Jsem v pohodě, Luku", usměju se. Přikývne a rukou přejede po mém břichu. "Jak se bude jmenovat?", usmál se.

Vymrštila jsem se do sedu a porozhlédla se kolem. Poznávala jsem to tu- Lukův obývací pokoj. Nechápala jsem, proč jsem nahá a on nikde. Prohrábla jsem si spocené vlasy a vstala z nepohodlné pohovky, oblékajíc si své oblečení, poházené na zemi všude kolem mě. Sebrala jsem si všechny své věci a odešla z jeho domu.

Měla jsem špatný pocit.

Rychlými kroky jsem se snažila dostat domu, pro svůj školní batoh, už tak jsem promarnila nahá na Lukově gauči první hodinu. Nehodlala jsem s tím pokračovat o něco déle.

- - - - -

přijde mi to hrozně přehnáné a že to do sebe absolutně nezapadá, ale budiž. chtěla bych vám opravdu hrozně moc poděkovat za komentáře u předešlého dílu, nejen, že mi zlepšily náladu, ale byl to největší ohlas v podobě komentářů u téhle fan fiction. doufám, že v tom budete pokračovat. i love u.