Svůdný Učitel

Kapitola 11

Sára si taky uskrla a povídá: ,, Co ?! Je to něco s našim přátelstvým ?!" Polekaně se mně zeptala. ,, Ne, neboj!" Ujistila jsem jí. ,, No ... Víš, jak jsem si chtěla udělat ten test ?" Začla jsem. ,, No ..." ,
Řekla mi . ,, No, a tento měsíc jsem nedostala menstruaci." Sára se chvíli zamyslela. ,, Počkej! ... Ne!"

,,Bohužel jo. Udělala jsem si ten těhotenský test a byli tam dva proužky!" Sklesla jsem hlasem.

,, Ty vole!" Vyjekla.

,, Nevím co mám dělat. Jsem nešťastná." Začali se mi valit slzy.

,, Počkej, neni možný že ho máš s Willem ?" Zeptala se mně...

,, Vždy jsme měli kondom!"

,, Mohl prasknout. Vždyť se to stává docela běžně ..."

,, Je jedno s kým ho mám, prostě je to v prdeli"

,, Chceš mi říct, že je ti jedno jestli to mimino máš s Willem a nebo s tím úchylákem ?!"

,, Ne to ne"

,, Nechte si udělat testy otcovství, až se to malé narodí"

,, To bychom mohli"

,, Ví to tvoji rodiče ?"

,, Víš to jenom ty!"

,, Will to taky neví ?"

,, No, jen tak na padesát procent.!

,, Aha. To zvládneme. Rodiče se s tim smíří a my ti s tím budem pomáhat." Pohladila mně svou rukou po dlani.

,, Děkuji, Ještě že vás mám"

,, Vždy tu budeme pro tebe!"

Usmála jsem se. Uskrli jsme si - naposledy, protože už jsme ten čaj obě vypili.

,, Dáš si ještě ?" Mile jsem se jí zeptala.

,, Ne, ne děkuju, já už půjdu, ale musíš se domluvit s tím Willem ."

,, Já vím, ale teď jsem s ním dlouho nebyla. "

,, No právě ... Hele Em, slib mi, že mu ještě dneska napíšeš!"

,, Okey, slibuju" dořekla jsem a obě jsme se uchechtli.

,, Ale teď už musím, ahoj."

,, Ahoj!" Řekla jsem a zamávala jsem jí ještě před dveřmi. Zabouchla jsem dveře a šla jsem do kuchyně. Umyla jsem hrníčky a dala je do skříně. Došla jsem si pro mobil, uchopila ho do ruky, našla jsem si v kontaktech Willa a začla jsem vyťukávat na obrazovku:

Ahoj. Promiň že jsem byla tak zbytečně hysterická, a dlouho se neozvala. Nemohla bych zítra po škole přijít :) :* ?

Asi pět minut jsem soustředěně hleděla na obrazovku. Pořád nic. No nic:D , řekla jsem si. Třeba ... Je zrovna ve sprše, nebo tak ... Kolik je vůbec hodin ?? Zeptala jsem se sama sebe. Podívala jsem se na čas a bylo přesně 21:23. Šla jsem si sednout do obýváku na gauč a v tom jsem zaslechla klíče. Kdo to může být takhle pozdě ?! Vzala jsem si váleček a stoupla si za růh. Dveře se otevírali. Najednou vešli rodiče. ,, Ahoj mami, ahoj tati." Vypískla jsem. ,,
Ahoj zlatíčko." řekli mi a všichni jsme si padli kolem krku. ,, Proč jste přijeli tak pozdě ? A proč jste mi nedali vědět ?? Lekla jsem." A všichni jsme se zasmáli. ,, Promiň zlatíčko, my jsme taky nevěděli že to bude tak narychlo, ale Bob kvůli tomu, aby si s námi vyměnil " směnu," jel až do Rakouska. Takže jsme se vyměnili." Začla mi to máma složitě vysvětlovat - stejně mi to bylo jedno :D. ,, Hm ." Odpověděla jsem bez jakých koli emocí. ,, Jsme docela unavení z toho cestování, půjdeme si lehnout," řekl táta, máma kývla a táta pokračoval: ,, Ty bys taky měla jít, mladá dámo, zítra je škola." Musela jsem se tichounce uchechtnout. ,,No jo." řekla jsem. ,, Dobrou noc." řekli oba zároveň a zabouchli se v ložnici. ,, Dobrou." Řekla jsem já, všude jsem pozhasínala a šla do svého pokoje. Ani jsem neměla hlad. Těšila jsem se, až zítra uvidím Willa, ale zároveň jsem se i trochu bála. Vlastně mi pořád neodepsal na SMS. Je naštvaný ? S touto otázkou jsem zmizela ze světa a odebrala jsem se do říše mých snů.

***
,, Crrrrrr!" Neeee, zase ten pitomý, otravný budík. Nesnášela jse ho! Nahmatala jsem mobil a budík vypla. Vůbec se mi nechtělo vztávat, ale cítila jsem nějakou voňavou vůni z kuchně, a to mně donutilo. Asi ještě pět minut jsem de válela v teploučké, vyhřaté peřině a potom jsem se konečně donutila vstát ( potlesk for me XD). Otřepala jsem se zimou, odcupitala jsem do koupelny ( která mimochodem vede z mého pokoje - určitě to chápete, vy jste chytré bytosti:) ) a vlasy jsem si sepnula černou gumičkou do culíku. Vešla jsem do kuchyně. ,, Ahoj rodinko!" ,, Dobré ráno." Řekli mi oba. ,, Emily, dáš si s námi vajíčka se slaninou ?" zeptala se mně mamka. ,, Ráda, děkuji." Ohh! To jsem řekla tak slušně :P. ,, No nic , já už půjdu do práce." Řekla táta. Políbil mámu a mě dal pusu na čelo. ,, Ahoj!" Řekla nám a my jsme se s ním také rozloučili. Šla jsem k varné konvici a zapla jsem ji. Vyndala jsem můj oblíbený hrneček s nápisem " BFF " který jsme měli stejný se Sárou. Vložila jsem do něj pytlíček se zeleným čajem a dala dvě lžičky cukru, trochu citronky a potom jsem to všechno zalila horkou vodou. Šla jsem s tím do pokoje a položila jsem si to na stůl. Najednou přišla mamka: ,, Tady máš tu snídani." A položila mi jí na stůl. ,, Děkuji." řekla jsem a usmála se. Hned jsem se pustila do jídla, protože jsem byla vyhladověná z toho večera. Když jsem dojedla, nádobí jsem vložila do myčky a odcupitala do koupelny. Tam jsem si vyčistila zuby a pleť, nanesla korektor na jednotlivé pupínky a kruhy pod očima, nanesla pár vrstev řasenky, ročesala jsem si vlasy a pusu hydratovala Eosem. Už zbývalo se jen oblíct. Vzala jsem si černé ryflové kraťásky s vysokým pasem , k tomu šedivé tričko s velkým výstřihem a takovým kytičkovým nápisem : " WHY THE HELL NOT." (média). A své typické, černé, oblíbené, kožené Conversky. Popadla jsem batoh a běžela do chotby. Mamka už stála u dveří a čekala na mně.

*** Před školou ***
,, Tak ať se ti daří ." řekla mamka , usmála se, a já jsem jí úsměv opětovala. ,, Ať se ti taky daří, v práci ." Řekla jsem, a obě jsme se uchechtli. ,, Ahoj!" Rouzločili jsme se a mamka hned letěla do práce ...

Doufám že se Vám part líbil. Budu ráda za každý hlas, přečtení a komentář. Ahoj :* <3
        Btw. Musela jsem to " roseknout ( s tím Willem a vším ...) na dvě kapitoly protože jinak by tahle byla EXTRA dlouhá, což by se Vám asi moc nechtělo číst. Jste božíí <3