Svůdný Učitel

Kapitola 16

Emily
Byla tma. Hnusná tma! V poklidu jsem si kráčela po setmělé ulici, kde jediným světlem bylo pár veřejných lamp. Šla jsem z oslavy jedné mé kamarádky, ale nebyla jsem opilá. Nebyl tam žádný alkohol ... Byla jsem opilá maximálně z polibků, které jsem dostávala, když jsme hráli flašku. Jak jsem tak kráčeli po té hnusné, tmavé ulici, začla jsem mít strach. Nehorázný a nikdynekončící strach. Musela jsem zavolat Sáře. Ona se ptala, proč jí volám tak pozdě, a že jsem jí vzbudila. Pak jsem se omluvila a ona řekla že v poho. Tak jsem jí odpověděla, že jdu z Evyný oslavy - Sáru nepoznala, ani nemohla , Sára neměla čas- a že se hrozně bojím. Pak jsem jí také řekla, že jsem nesehnala odvoz, a tak jdu pěšky, SAMA, po té nechutně strašidelné ulici. Najednou jsem zaslechla nějaký zvuk. Takový ten, jako kdyby někdo rozšlápl, nebo zlomil nějakou vetvičku. Začlo mi tlouct srdce. Slyšela jsem kroky. Nezmohla jsem se jediného slova. ,, S-s - s - áro ..." Zakoktala jsem do mobilu, ale bylo pozdě. Nějaký chlap mi ho vytrhl z ruky, típnul hovor a mobil odhodil někam daleko. Hodně daleko. Byl celý v černém a na hlavě nechyběla kapuce. Stála jsem jak " tvrdé y", a sotva dýchala. Jako bych tam dočista umrzla ... Onomu muži spadla kapuce. Pořádně jsem zaostřila. Jay! Byl to ten zmetek! ,, Kočičko." oslovil mně, přitiskl k nějaké zdi neznámého domu a začal líbat. ,, Ty hajzle." Kopla jsem ho do rozkroku ale očividně málo. Zablokoval mi i nohy. Začal ze mně strhávat košili, a já se neměla jak bránit. Třásla jsem sebou , ze strany, na stranu , ale marně. Stála jsem tam jen v podprsence, a on si začal sundávat kalhoty. Naštěstí měl rifle, a na nich pásek, takže to těžko dokáže rozepnout a sundat jednou rukou. Na chvíli mně pustil, aby si je mohl sundat, já využila příležitisti a zdrhla mu z jeho sevření. Utíkala jsem k domovu, což bylo asi tak tři sta metrů. Otočila jsem se. Ten idiot za mnou už neběžel ...

,, HHHaaaHHa." Probudila jsem se a začla zhluboka dýchat. Měla jsem úplně mokré tváře - nejspíše jsem plakala, a byla jsem celá zpocená. Najednou se zbudil Will, a já jsem stála zhluboka dýchala.

,, Broučku, mělas zlý sen, že jo ?!"

,, Strašný sen!" Stále jsem plakala a zároveň dýchala, jak kdybych běžela maraton.

,, Byl v něm Jay?" jen jsem přikývla, ,, Pocem."

Řekl a odhrnul kousek deky, abych si mohla vlézt k němu. Vtiskl mi jemný polibek do vlasů a hladil mě na zádech. Byla jsem klidnější.

,,Už na to nemysli, a spinkej, ano ?" Řekl trochu moc dětsky.

,, No jo ..." Přikývla jsem, dali jsme si pusu a pokusili jsme se usnout ....

***
Vzbudila jsem se ... Byla sobota. Napsala jsem mamce rychlou SMSku že zůstanu asi tak do 13:00 u Sáry. Pořád mi bylo trochu blbě z toho snu ... Ale snažila jsem se na to nemyslet ... Neřešit toho hajzla, a hlavně - být v klidu.

,, Wille ?" Zeptala jsem se ho, když se začal trochu " probouzet". Ani neodpověděl, a rovnou řekl:

,, Dobré ráno miláčku." Bleskově jsem mu odpověděla.

,, Ahoj lásko." Hned jak jsem to dořekla, podívala jsem se na něj. Byl tak roztomilý. Ty jeho rozcuchané hnědé vlasy plné objemu, se dokonale hodily k jeho očím. Měl na sobě jen boxerky, a proto jsem nemohla přehlédnout jeho bouli v rozkroku.

,, Jak ses vyspala koťátko?" Řekl najednou.

,, No ... Až na ten hrozný sen s Jayem celkem dobře, ale koukám, že tys měl nějaký divoký sen ..." Musela jsem se uchechtnout při pohledu na jeho bouli. Podíval se tam.

,, No ehm ... Já ... Zdálo se mi o tobě ... Promiň ..." Jůů! To je tak
cute:*.

,, Wille, neomlouvej se! Nemůžeš za to, ..." Už jsme to dál nechtěli rozebírat. Jelikož bylo 11:30 - celkem pozdě na snídani:D - jsme se rozhodli že uděláme nějaký rychlý oběd. Dlouho jsme přemýšleli.