Gejmr

#16

„CrrrCrrrCrrr" rozlepila jsem oko a sáhla na stolek, abych vypla budík na mobilu. Pro moje štěstí jsem zjistila že mobil nenína stolku, ale pravděpodobně na psacím stole. To bohužel znamená, že se musím zvednout, udělat asi tři kroky a vypnout ho. Vzdychla jsem si, odhrnula peřinu a vydala se směrem psací stůl. Než jsem stihla dojít ke stolu, hádejte co? Budík přestal zvonit. (Btw. Tohle se mi děje pravidelně každý ráno když vstávám.. Jsem sama?) Vzala jsem mobil, koukla na čas a co? Ano, za deset minut sedm.. 'Dneska je snad pátek 13. ne?' řekla jsem si a odhodila mobil zpět na stůl.

„P-p-p-p-ppp.." řekla jsem, když jsem se přehrabovala ve skříni. Vyndala jsem něco co vypadalo jako džíny a jakýsi svetr.

...

Zasednu vedle Domči a zazvoní na hodinu. Do třídy příjde asi po třech minutách učitelka matematiky, řekne nám ať si sedneme a rozdá nám papíry. Na tabuli napíše příklady se slovy „Tady máte pár příkladů a kdo se aspoň podíval do sešitu, tak to umí a dostane dobrou známku" sedla si za stůl a psala si tam něco. Otráveně a překvapeně jsme se na sebe ve třídě podívali. Vyndavala jsem propisku a v tu chvíli do mě žďuchnul Domča

„Máš propisku na půjčení?" zeptal se a usmál se společně se psíma očima. Vyndala jsem propisku i jemu a zavřela penál.

„Slečno Horňáková? Nerušte a pište!" okřikla mě učitelka koukající nad brýlemi na špičce nosu.

„Děkuju" zašeptal Domča a začal opisovat příklad z tabule. Taky jsem ho opsala a hned vypočítala a šla na další. Periférním viděním jsem viděla Domču jak mi kouká přes rameno a opisuje příklad.

„Neopisuj" zašeptala jsem a kopla jsem ho do nohy. Oplatil mi to a vyplázl na mě jazyk. Dala jsem ruku tak, aby nemohl opisovat a otočila jsem se směrem od něho. Vypočítala jsem a otočila papír vzhůru nohama. Koukla jsem na Domču, měl hlavu odpřenou o ruku a díky tomu měl zdeformovanout tvář koukal otráveně a zárověň vypnutě. Koukal do blba a já mu podsekla ruku, o kterou se opíral. Hlavou se málem uhodil o lavici. Začala jsem se dusit, protože jsem se nemohla smát nahlas. Domča uraženě koukal do papíru na nedokončené příklady. Otočila jsem mu papír a nevině se usmála. Přivřel oči jako by mi nevěřil, ale nakonec to stejně opsal, aby neměl blbou známku. Taky otočil papír, jako kdyby to napsal sám a chtěl se vychloubat, že to má první.

„Tak odevzdáváme" řekla učitelka a všichni se zvedli a dávali papíry na hromadu na stole

„Vezmeš to tam prosím" řekl líný Dominik a podával mi test

„Jo" řekla jsem otráveně a snažila jsem se dostat ke stolu učitelky. Okolo mě jsem všude slyšela 'Co ti vyšlu u toho druhýho?' 'Já jsem to úplně po**al' Položila jsem to na stůl a vrátila se.

Po škole

„Nechceš jít k nám?" zeptal se mě, když jsme vyšli ze školy

„Jo, budem zas hrát" usmála jsem se a dodala „Už jsem dlouho nehrála"

„Jo ale teď tě vyhrávat nenechám" kulišácky se usmál a najednou mu cinkl mobil. Zpráva od Jirky. Koukl na mě a vypadal zamyšleně.

„No tak co tam máš?" zeptala jsem se Domči a on mi ukázal mobil.

J: Mám dneska v plánu stream. Jdeš taky?

D: Dneska asi ne.. Nemám čas..

J: Ok, nevadí. Tak čau

D: Ahojdá :D

J: :D

„No tak jdeme ke mě?"