#20

704 42 1
                                    

Domča se je mě  pomalu začal skláněl a přibližovat se...

"Luci víš..." koukal mi upřeně do očí.  "Já..." pomalu ze sebe soukal slova. "Prostě..." stál nade mnou a vypadal dost nervózně. Opatrně jsem mu přiložila ruku na tvář.

"Domčo..." povzbudivě jsem se na něj koukala. V očích se mu jiskřička."Já... Mně se prostě už dýl líbíš." sehnul se a políbil mě. Po chvíli mě pustil a já ho znovu objala a on zašeptal ty dvě krásný slůvka. Pustil mě, dal mi pusu na tvář a odešel. Vešla jsem do domu a zmizela do pokoje. Lehla si na postel a přemýšlela nad tím, co se stalo.

Děkuju 4laras za pomoc. Bez ní by tento díl asi nevyšel.

GejmrKde žijí příběhy. Začni objevovat