Thomas: Ahoj Beth, jakej byl tvůj den ? Neviděl jsem tě ve škole :(. Kdepak jsi byla?
Beth: Já...nebylo mi dobře...
A to bylo poprvé co jsem lhala mému nejlepšímu kamarádovi. Teda ne tak úplně. Dobře mi nebylo, ale hlavní důvod proč jsem nebyla ve škole byl ten, že se nedokážu vypořádat s tím, že chodí s tou mrchou. Nemůžu se na ně ve škole koukat. Zavibruje mi mobil a tak se kouknu kdo mi píše.
Emily: Ahojky Beth, jak jsi mě sakra mohla nechat v tom ústavu a neříkej, že to bylo zase kvůli Megan.
Emily je moje kamarádka. V téhle situaci je jediná, které se můžu svěřit.
Beht: Ahoj Emily. Promiň, já nechtěla, ale večer jsem se zhroutila a ráno vypadala jako panda. Neměla jsem chuť nikoho vidět. Zítra určitě přijdu :)
Emily: Za deset minut jsem u tebe. Pa simulantko
Achjo. Todle Emily dělala ráda, ale na druhou stranu jsem ráda, že ji tu budu mít. Lehnu si na postel a čekám na Emilyn příchod.
Cccrrrr...Vytrhne mě ze sněni zvonek. Běžím dolu po schodech abych mohla Emily otevřít. Když si všimnu na stole malého papírku. Ahoj Beth, asi si se už vzbudila. Večeře je v lednici tak si ji ohřej. Jdi brzo spát, ať ráno vstaneš. Jdu na noční tak ráno. Miluju tě, máma.
Rychle jsem papírek dala do kapsy od tepláků a běžela ke dveřím. ,,No konečně! Bože, ty vypadáš strašně něco s tebou provedu," řekla Emily. Protočila jsem očima. ,,Tak dělej, pojď za mnou," řvu na ni z půlky schodů. ,,Na tady máš čokoládu až zase budeš debkařit...Já už to víckrát ve škole sama nezvládnu. Je ti to jasný ?! Nojo furt. tak co budeme dělat ?" Mrknu na Emily spiklenecky.,, Co kdybychom pozvali i Toma, jako za starých časů ?"řekla Em nadšeně. Zhluboka jsem se nadechla a řekla: ,, Tak dobře, pokud nebude s tou milou dívkou." ,,Milou dívkou?! Vážně Beth? Děláš si prdel viď, že jo ?",,Jasně že jo nejsem blázen."
Beth: Ahoj Tome. Je u mě Em. Nechceš se stavit a rovnou u mě i přespat?
Thomas: No jasně. Jako za starejch časů. :) Do deseti minut jsem tam. Pa obludo :D
Beth: Hele jestli budeš takhle zlej, tak spíš na ulici je ti to jasný ? Pa blazínku :)
,,Za deset minut je tu." Ani ne za deset minut zvoní zvonek. Běžím dolu otevřít a před dveřmi stojí Tom. Skočím mu do náruče a on mě jeho svalnatýma rukama chytí a obětí mě opětuje. ,,Čau příšerko. Taky tě rád vidím !" Když konečně slezu tak mu odpovím:,, Ty opravdu chceš spát venku viď ?" ,,Ehm hrdličky já jsem tady taky," řekne ironickým hlasem Emily a zamává nám z chodby. Oba dva se otočíme a hodíme na ni vražedný pohled. ,,No tak teď jste se měli vidět. To by se vás bála i naše milá matikářka.",, Cože?! Jak tý rašpli můžeš říkat MILÁ?!" vyhrknu společně s Tomem. Všichni se začneme smát a přesuneme se do pokoje.
,,Co budeme dělat?" zeptám se. ,,Já nevím co takhle polštářová bitva?" zařve Thomas a mě přilítne do obličeje polštář. ,,Tak to si neměl !" a vrátím mu to, ale to už se do toho vloží i Em. Všichni se mlátíme a smějeme na celý barák. Když už začínem být trošku unavená zeptám se: ,,Kolik je hodin?" a hned na to si zívnu. ,, Půl jedenáctý ospalče." řekne Emily.
Všichni se rozhodneme, že si dáme sprchu a půjdeme spát. Na zem rozkládáme karimatky a peřiny. Nakonec usínám v Tomovém pevném obětí.
Děkuju moc za přečtení. Doufám ,že se Vám příběh bude líbit. :)
A omlouvám se za chyby :D
Tady přikládám fotky hlavních hrdinů :D
Bethany
Emily
Thomas
Megan
ČTEŠ
365 DNÍ
RomanceObčas stačí jedna věta,která vám změní život ...Možná mě nepochopíš,ale já nepotřebuji,aby si mě chápal potřebuji se jen svěřit. Potřebuji vědět, že tam někde je někdo kdo mi porozumí a pochopí mě. Cítím se strašně divně. Mám pocit, že mi život ut...