365 DNÍ

13. den

Uživatel Nick Abermy vám poslal žádost o přátelství....Chvilku přemýšlím,zda žádost vůbec přijmout, ale nakonec si řeknu proč ne. 

,,Čau Beth." křikne na mě Emily ze dveří mého pokoje. Škubnu sebou a odtrhnu se od knížky. Miluji čtení! Utíkám tak od reality. Ponořím se do jiného světa. Světa, kde je všechno možné. Do světa, kde naděje umírá až na poslední stránce. ,,Co tady děláš Emily...lekla jsem se tě." odpovím. ,, Promiň nechci tě rušit od čtení, ale já musím! Potřebuju slyšet všechny novinky o našem novém objevu." řekne natěšeně. ,, Nic...neozval se. Hele Em nechci tě vyhánět, ale já tu knížku opravdu potřebuju dočíst ! Popovídáme si o tom někdy jindy, nevadí?" ,,Nojo. S tebou je to taky těžký! Jen jsem ti chtěla říct příští týden si nic neplánuj, mám překvápko. Ahojte." jen to dořekne odejde z pokoje. Bože, zase nějaký překvapení... Ale tak třeba to bude fajn, řeknu si sama pro sebe. 

Konečně jsem tu knížku dočetla! Vždycky nad ní musím přemýšlet. Přemýšlet co se stalo dál. Snít o tom krásném, šťastném konci, který měla. Kouknu na mobil. Pět nepřečtených zpráv od Nicka. 

Nick: Ahoj

Nick: Nebuď nasraná, neměl jsem čas se ozvat:(

Nick: Tak odepiš, vím, že tam jsi

Nick: Sakra Bethany

Nick: Jsi v pohodě ? Už přes dvě hodiny neodepisuješ...

Beth: Čau. Klídek četla jsem si 

Nick: Bože ty čteš ? Jako nic proti, ale já to nesnáším. Knížku jsem měl naposled v ruce ve 3. třídě.

Beth: Tak se sejdeme, půjdeme do knihovny. Něco ti vyberu!!:D

Nick: Dobře, tak zítra ve 3 na nádraží ??

Beth: Já si dělala srandu, ale jestli chceš.:D

Nikc: Jestli je přečtení knížky záminka jak se s tebou vidět, tak to beru. 

Beth: Oka, platí. Ve tři na nádraží.

Bethany Collinsová ty si se zbláznila. Hodláš jít ven s klukem, kterýho znáš tak 3 hodiny z toho jste si řekli jen ahoj? Ty nejsi normální, mihne se mi hlavou. Ne jistě, že jsem normální. Je mi 17 ...potřebuji se bavit!

Už je docela pozdě večer a tak se šouravým krokem vydávám do koupelny. Napustím si plnou vanu a strávím zde asi hodinku. Vysuším si mokrou hlavou a zamířím do postele.  Zítra je víkend a tak jsem šťastná. Hlavou se mi furt honí jak bude probíhat zítřek. Bojím se, ale zároveň se těším. 

"Cink." Už pomalu usínám, ale zapomněla jsem si vypnout vyzvánění.Vezmu mobil do ruky a ozáří mě rozzářená obrazovka. ,,Sakra. Moje oči. Debilní jas." řeknu docela nahlas. 

Thomas:  Ahoj. Vím,že jsi na mě asi naštvaná kvůli tý párty. Abych ti to vysvětlil s Megan jsme se k sobě vrátili, ona se omluvila a fakt ji to mrzelo. Promiň Beth, že si se to dozvěděla takhle.

Beth: Thomasi mě už to nebaví!! Jeden den mi brečíš do náruče,že jsi o ni přišel. Druhej den spolu spíte. Víš co choď se vybulet za někým jiným. Já už na tohle opravdu nemám náladu !

Zprávu odešlu a z oči se mi vykutálí jedna osamocená slza.  Za ní druhá, třetí ...Najednou propuknu v  pláč. Je mi to líto, ale jsem strašně naštvaná. Zprávu si přečetl a už neodepsal. Zapnu si písničky a začnu pomalu usínat.

Máme tu další kapitolu. Tahle je taková slabší, ale o víkendu se to pokusím vynahradit.

Budu ráda za jakékoli ohlasy <3

Zatím