Obrácené Gravity Falls

Spojenectví

pohled Gideona

Probudil jsem se ve své posteli. Jak jsem se sem dostal? Zkoušel jsem se pohnout, ale strašná bolest a něčí ruce mi to neumožnily. Podíval jsem se kdo mi to brání a uviděl zlejdu Buda. ,,Co se stalo?" zeptal jsem se. ,,To bys mi měl říct ty. Našel jsem tě uprostřed cesty zmalovaného jak omalovánky." odpověděl ne zrovna přívětivě. ,,Potkal jsem Pacifiku a Dippera." začal jsem si vzpomínat. ,,Pacifika vypadl jinak, měla na sobě Mabelino oblečení a začala na mě křičet že jsem jí něco provedl. Pak mi dala dvakrát do zubů. Pak mě kopla do břicha. Poslední co si pamatuju je že mi plivla do obličeje." dovyprávěl jsem a podíval se na zlejdu. ,,Říkal jsem ti ať se od Gleefulovích držíš dál. Jsou nebezpeční. A Pacifika si vybrala je místo tebe, netrap se tím." s těmito slovy odešel. Pořád mi to nešlo do hlavy. Pacifika byla hippie nikdy by mě nenapadla, pokud by k tomu neměla pádný důvod. Tím si jsem jistý. A pak ještě to s tou její kamarádkou. Vždyť to ona mě naváděla ať jí to řeknu. Co teprve že je Dipper její nejlepší kámoš. Vždyť se viděli jednou! Vlastně dvakrát, ale podruhé se mi nezdálo že by spolu mluvili. To je ono! Musím za Gleefulem. Hned.

pohled Dippera

Proč musí vždycky omdlít? To se nemůže radši rozbrečet nebo tak něco? Už jsem u jejího pokoje tak na tom nesejde. Položil jsem ji na postel a šel si po svých.

Ve svém pokoji jsem se zhroutil na gauč. Vážně jsem chtěl tohle? Co to se mnou zase je? Vždyť tohle jsem dělal odjakživa. Z mích myšlenek mě vyrušil kámen. Kdo to sakra je? Vždyť je teprve osm ráno. Došel jsem k oknu a viděl malého člověka s bílými vlasy. Gideon. Co ten tady dělá? Mával na mě na znamení že si chce promluvit. Přikývl jsem, otevřel okno a doletěl k němu. ,,Musíme si promluvit Gleefule." řekl hned. ,,Nemusíme Pinessi." odsekl jsem. ,,Jde o Pacifiku." řekl téměř zoufale. ,,Prosím, jen mě vyslechni." Musím uznat že zmínka o Pacifice by mě chtě nechtě donutila poslouchat. Ten konec nebyl nutný. ,,Dobře, máš na to minutu." snažil jsem se o znuděný tón. ,,Hele já vím že jsi jí něco pomotal v hlavě a taky vím že mezi vámi něco je. Ale proč? Copak jsi ji neměl rád takovou jaká byla? Musel jsi z ní udělat monstrum? Jestli to je kvůli tomu co jsem udělala Mabel tak proč za to platí ona a ne já?" ,,Já jí ten guláš v hlavě neudělal. Mezi námi nic není, jenom přátelství. Měl jsem ji rád ovšem. Opakuji já to nebyl. A na to se zeptej Mabel. Ne mě." odpověděl jsem s klidem. Vyvalil na mě oči. ,,Za tohle může Mabel? Vsadím se že víš proč seto děje." ,,Jestli jsi tady jenom kvůli odpovědím můžeš vypadnout." řekl jsem výhružně. ,,Jo promiň nechal jsem se unést. Jde o to že ani tobě se ta nová Pacifika nelíbí, tak proč ji nezměníš zpátky?" ,,Tohle není v mích rukou a o co ti jde pořád to nechápu?" zeptal jsem e i když jsem věděl o co mu jde. ,,Musím Pacifiku dostat zpátky. A ty mi pomůžeš." řekl. ,,A proč bych ti měl pomáhat? Jsi můj nepřítel." ,,Protože Pacifiku miluješ. Rozmysli si to." To byla podpásovka, o mích citech k Pacifice nikdo nic neví. Ani já. ,,Dobrá. V deset večer u cesty." s těmi slovy jsem zmizel.

Čau lidi. Tak je tu další kapitola, jak jsem slíbila. Je kratší, ale když chcete pokračovat musím rychle něco vymyslet. Snad se vám líbila. Myslíte že se jim podaří Pacifiku zachránit? Je to spojenectví upřímné nebo jenom další z podvodů? Za chyby v textu se omlouvám.

Díky za přečtení a zase příště.

Vaše Rev!