Obrácené Gravity Falls

Ztracené vzpomínky

pohled Dippera

Usnula mi v náručí. Potichu jsem se vykradl z jejího pokoje. Teď tu těžší část. Jestli se má vrátit musím udělat snad největší kravinu ve svém životě. Mohl bych ji tak nechat. Proč vlastně ne? "Protože ti to nedovolí tvoje svědomí." ozval se hlas v mé hlavě. Odkdy mám svědomí? Že by se ve mě probudila lepší strana? Zamířil jsem na půdu. Mohla by být kdekoli, ale něco mi říkalo že bude tam.

Měl jsem pravdu. Seděla tam a něco probírala s Billem. ,,J–já za to nemůžu." ,,Ovšem že můžeš ty..." ,,Tady jsi hledal jsem tě." přerušil jsem ji. ,,No našel jsi mě. Co chceš?" řekla ale oči nespouštěla z Billa. ,,To nemůžu zajít a svou oblíbenu sestrou jenom tak?" ,,Jsem tvoje jediná sestra, tak mluv." tentokrát se na mě podívala. ,,Ruším naši dohodu. Byla to blbost." ,,Jak jako rušíš? Žádný takový musíš to, dodělat nemůžeme toho nechat!" začala se rozčilovat. Tak změna plánu. ,,Klid sestři, mám lepší nápad. Bude trpět. Bohužel se musíš rozhodnout jestli se jí pomstíš a zabiješ toho svého Gideona. Nebo se mu omluvíš a možná ti za dvacet let odpustí až budou mít s Pacifikou vlastní dům a kočku." Já vím že bych ji neměl provokovat, ale jak jinak dostat to co chci? ,,Ty jsi zajal Gideona bez mého vědomí?" nevypadala moc nadšeně. ,,Jo. Byla to skvělá příležitost, která by se nemusela opakovat." řekl jsem prostě ,,Takže říkáš že bude trpět?" ,,Hodně. Zabijeme dvě mouchy jednou ranou. Ale musí si vzpomenout." ,,Ano. Udělej to. Bille. Tamto si vyřídíme později." opět se podívala na démona. ,,A–Ano ma–madam." vypadal že každou chvíli spadne. ,,Pojď dokud spí." pobídl jsem ho a vydal se zpět do Pacifičina pokoje.

pohled Pacifiky

Probudila jsem se jakmile odešel. Asi jsem se zamilovala. Jak můžu milovat někoho, kdo mi lhal jenom kvůli pomstě? Nevím, možná proto že byl tak milý a navíc ho chápu. Udělala bych to samé. Vím co pro něj ty deníky znamenají. Pokaždé když jsem se o nich zmínila bylo na něm vidět zklamání, že nemůže získat všechny tři. Tím si jsem jistá na devadesát devět procent, stejně jako tím že od toho pádu ze schodů je všechno skutečné. Pokud jsou mé vzpomínky lež, můžu se spoléhat jenom na svou intuici. Ta mě snad nezklame. Zamyslela jsem se jak asi vypadají mí rodiče, kým jsem byla, jak jsem vypadala jako blondýna...

Z přemýšlení mě vytrhlo zavrzání dveří. Stál v nich Dipper a... nějaký modrý, létající trojúhelník? Že by Bill? ,,Jsi vzhůru. Měla bys spát je pozdě." ,,Co je to?" ukázala jsem na trojúhelník. ,,To je Bill." Přikývla jsem. ,,Ahoj." usmála jsem se na něj. ,,A–hoj." nejistě ze sebe vykoktal a nervózně se díval na Dippera. Nedivím se mu. ,,Tak začneme. Ničeho si nevšímej a jdi spát." ,,Dobře." Už žádné otázky je jasné že mě chtějí vrátit. Zavřela jsem oči. ,,Promiň." Zašeptal než mě obklopila tma.

pohled Dippera

Políbil jsem ji na čelo. ,,Je to tvoje Bille." Přikývl a zmizel jí v hlavě. Ještě chvíli jsem tam seděl. Takže až se probere bude mě nenávidět a tak to má být. Bude to zase ona a to je hlavní. Co si to namlouvám, nejradši bych ji tak nechal a dělal ze sebe jejího kamaráda než nepřítele. Je pozdě na výčitky. Stejně bych si vyčítal něco jiného. Takového se neznám. Já mám city a svědomí? Sakra co je to se mnou?! Tohle dokázala jedna holka? Musím se odreagovat. Vyrazil jsem směr knihovna.

pohled Pacifiky

Neprobrala jsem se ve svém pokoji, ale v tom co mi nechala Mabel. Takže to nebyl sen. Prohlédla jsem se. Měla jsem Mabelino oblečení, ale vlasy byli zase blond. Na posteli jsem našla svoje staré oblečení. Alespoň něco. Převlékla jsem se. Musím najít Dippera. Teď už znám pravdu a nevím jestli se smát nebo brečet. Vzala jsem za kliku, ale bylo zamčeno. ,,Co to...?" Vyrušil mě šelest za mnou. Opatrně jsem se otočila. Byl to Bill. ,,P–Pán ř–řík–kal že m–máte j–jít se mnou." vykoktal ze sebe. Bylo mi ho tak líto. Přikývla jsem a sledovala jak roztřeseními prsty odemkl dveře. ,,Tudy." Následovala jsem ho chodbami které jsem nepoznávala. ,,Kam mě to vedeš?" ,,To já nemůžu." řekl překvapivě bez zakoktání. ,,Dobře." povzdechla jsem si.

Čau lidi! Tak tady je další kapitola. Já vím na to že jsem to psala skoro celý den je krátká. Co na ni říkáte? Kam Bill vede Pacifiku? A co se tam bude odehrávat? A co se stalo s Gideonem? Za chyby v textu se omlouvám.

Díky za přečtení a zase příště.

Vaše Rev!