Obrácené Gravity Falls

Vesmír mě nenávidí

Pohled Gideona

Je večer takže musím s Mabel na večeři. Obávám se že to je vážně rande. Jo Mabel je super, ale jako kamarádka. No nic už je pozdě o tom přemýšlet. Teď je hlavní tu večeři ve zdraví přežít. Vyrazil jsem k restauraci kde se máme sejít

V restauraci

Dorazil jsem k restauraci a Mabel už tam byla. Vypadala skvěle v černé minisukni, tmavě modrém tričku a černém sáčku a samozřejmě měla čelenku s modrým kamenem. Čekal jsem že když není show tak to s tím make–upem nebude tak přehánět ale to jsem se mýlil, měla ho vážně moc.
,,Ahoj Gideone." pozdravila mě a mile se usmála.
,,Ahoj Mabel. Nepůjdeme dovnitř?" pozdravil jsem ji a úsměv jí opětoval.
Přikývla a tak jsme vešli do opravdu luxusní restaurace. Byla tam dokonce i fontána. Fontána! Prostě jenom tak! Uprostřed místnosti! Wow. S Mabel jsme si sedli k našemu stolu a Mabel si dala nohy na stůl. Dvojitý wow. Měl jsem ji za dámu netušil jsem že v sobě má i trochu z povahy svého bratra – toho idiota. Zbytek večera proběhl celkem normálně. Objednali jsme si a povídali si o různých věcech. A pak to přišlo.
,,Doufám Gideone že jsi se bavil. A jestli ne tak se neboj protože zítřek bude přímo božský." nechápavě jsem se na ni podíval. ,,Zítřek?" WTF? ,,Ups." nevině se usmála a najednou přiletěl Ara. ,,Gideone šel bys s Mabel na středeční ples?" řekl a sedl si na fontánu. Celá restaurace se na nás dívala a já si uvědomil že to nemůžu odmítnout. Před tolika lidmi ne. ,,Noo... Tak dobře." souhlasil jsem. Právě jsem si vykopal vlastní hrob. Usmála se ,,Díky Gideone tak se uvidíme zítra, ahoj." řekla, zaplatila a odešla. Já jsem taky odešel a cestou domů jsem si to vyčítal. Co to proboha blbnu? Vždyť jsem jí měl vysvětlit že jsme kamarádi a ne s ní jít na další rande. Bože já musel být v minulém životě strašný člověk!

Pohled Pacifiky

U Gideona doma

,,Takže jsi jí to neřekl?" vyjela jsem na Gideona. Mám u nich dneska přespat. ,,Ne jak jsem jí mohl říct ne?" ,,Takhle: N E!" ,,Css Tobě se to řekne Dipper se o tebe nezajímá, ale kdyby ano vsadím se že bys ho nedokázala odmítnout." ušklíbl se. Tím mě dostal. Vím že by neměla, ale ta jeho poznámka o tom že se o mě Dipper nezajímá mě se mě dotkla. ,,Já bych se ho zeptala jestli to mám brát jako rande a kdyby řekl že jo tak bych mu vysvětlila že jsme kamarádi. No a kdyby řekl ne tak bych se jenom ztrapnila a šla bych s ním." Pokrčila jsem rameny jako by to byla ta nejjasnější věc na světě. Gideon na mě koukal s otevřenou pusou. Takovou odpověď asi nečekal. ,,Co koukáš? Znáš mě co na srdci to na jazyku." zatřepal hlavou jako by se probral z transu. ,,Promiň já jenom zdá se mi že to až moc zjednodušuješ." ,,A jak prosím tě? Mám mu snad říct: "Jasně Dippere moc ráda si s tebou vyjdu na rande i když tě mám ráda jenom jako kamaráda a nikdy mezi námi nic nebude." Tak to fakt asi ne." bože má ten kluk něco v hlavě? ,,Jo to máš asi pravdu to je blbost. Zítra jí to řeknu." Haleluja! ,,Slibuješ?" zeptám se pro jistotu. ,,Slibuju." ,,Ok. A teď už pojď spát zítra máš náročný den." přikývne a jdeme si lehnout. ,,Dobrou Gideone." ,,Dobrou Pacifiko." Pořád jsem přemýšlela na Gideonovými slovy. Co když jsem Dipperovi vážně ukradená? A proč mě to pomyšlení tak bolí? Bojovala jsem se slzami ale jedna se ven dostala.

Pohled Gideona

Ráno

,,Vstávej Gideone!" budí mě něčí hlas. Otevřu na před jedno oko když nic nevidím otevřu i druhé. A co nevidím. Vedle mojí postele stojí už probuzená Pacifika v jednom ze svých hippie triček a riflových kraťasech. ,,Ještě chvíli." zabrblám a zase se zahrabu do peřiny. ,,Žádný takový dneska je velmi důležitý den tak se mazej přichystat ať to zase nezvořeš!" řekla už naštvaně? Páni tak to musí myslet smrtelně vážně, ona se jenom tak nenaštve. Radši jsem se teda vyhrabal a šel se převléct. Jestli chci Mabel říct ne musím se na to psychicky připravit.

Večer

,Tak fajn tohle dáš Gideone, říkal jsem si cestou na ples. Mabel na mě zase čekala. Páni slušelo jí to ještě víc než včera! Měla na sobě tmavě modré koktejlky s jedním širokým ramínkem a páskem s diamanty a jako vždy čelenku s modrým kamenem. Ten make–up jí zase zničil celou vizáž. ,, Ahoj Mabel, moc ti to sluší." pozdravil jsem ji. ,,Ahoj, díky." pozdravila a ona se začervenala? ,,Půjdeme?" zeptal jsem se a jako gentleman jsem jí nabídl rámě. Ples byl v podstatě nudný samí rozmazlený fagani co si myslej že můžou všechno, si tady povídali kdo má víc peněz a tak. Bože! Kam jsem se to dostal?!

,,Gideone pojď mám pro tebe překvapení." řekla Mabel a táhla mě pryčz plesu, za což jsem jí byl vděčný, ale zároveň jsem se obával toho překvapení, přeci jen jí chci říct že ji nemiluju a ona má pro mě překvapení. Vesmír mě nenávidí. Chtěl jsem ji zastavit a říct jí to, ale najednou se zastavila. ,,Tak tady to je." řekla nadšeně a nasedla na loďku. Už je pozdě. Stáhla mě k sobě na palubu a vypluli jsme. Po půl hodině jsem se odhodlal ,,Mabel musím ti něco říct, " otočila se ke mě na znamení že mě poslouchá, ,,Hele jsi moc fajn, ale..." najednou mě přerušila ,, Podívej se na oblohu." zvednu hlavu a všechno se to seběhlo tak rychle, najednou začal ohňostroj ve tvaru srdce a mého jména ,,Jsem ráda že spolu chodíme." a to se stalo kdy? Najednou cítím její rty na mích. Začal jsem panikařit co sakra teď? Neměl jsem na výběr vyskočil jsem z lodi a rychle plaval pryč. ,Tak tohle bylo odmítnutí jak se patří, pomyslel jsem si. Kdybych jen věděl jak jsem se spletl.

Čau lidi chci se omluvit že jsem tak dlouho nevydávala, ale znáte to když víte co chcete napsat a přitom nevíte? No nic tady máte novou kapitolu je opravdu dlouhá abych se vám omluvila, nevěděla jsem jak to napsat. To víte píšu to z patra. Mám jenom kostru příběhu tak mě snad nezabijete.

 Já vím že kapitola je v podstatě o ničem, ale je to velmi důležité pro děj. Co myslíte že Mabel udělá? Nepřišlo vám to "odmítnutí" trošku krutý? Za chyby v textu se omlouvám jsem jenom člověk.

Díky za přečtení a zase příště!

 Vaše Rev!