Uši a ocásek

6. Kapitola

Daniel vešel dovnitř a všem věnoval hezký, ale jakýmsi způsobem uhrančivý úsměv. Majetnicky se podíval po všech dívkách okolo sebe, než si všiml Lukase. Po zjištění přítomnosti jíného kluka jeho výraz trochu ochabl. Nedal se však vyvézt z míry a řekl, jako by si ho nevšiml:
"Dobrý večer dámy. Jsem docela zvědavý s kým dneska budu spát."
"Nenápadně" mrkl, pročež hloučky holek se rozhihňaly.
"Ahoj... Jak jsi se měl?"
Zeptala se poněkud nejistě jeho mladší sestra. Vyjeveně se na ni podíval. Z jeho pohledu bylo poznat 'ty jsi ještě tady?', ale nahlas odpověděl:
"Jo, bylo to v pohodě."
Pak hodil po Ester balíček s nápisem 'k narozeninám', omluvil se holkám, že si musí vybalit a zmizel nahoru.

Po tomhle výstupu si Daniel Lukasovy sympatie nezískal. Ze slušnosti k Miině rodině se zdržel komentářů, ale nebylo třeba, protože jeho chování neschvalovala ani ona.
"Tak tohle je Daniel. Je mu patnáct, ale pochybuju o tom, že je panic, je to strašný sukničkář. Jinými slovy naprosto ideální na holčičí přespávačku."
Otráveně vzdychla a opřela se o zeď.
"Chudák Ester."
Poznamenal Lukas.
"Mluvili jste o mně?"
Ozval se za nimi sklíčený hlas Miiny sestřenky. Sedla si mezi ně a ani nečekala na odpověď. Nikomu z nich se nechtělo moc mluvit. Nakonec ticho prolomila Mia.
Mia: "Nechceš si pohladit Lukyho ouško?"
Lukas: "CO?? PROČ???"
Mia: "Víš, vlastně je to docela uklidňující. Zkus to Ester. Nemusíš se stydět."
Lukas: "MIO!!! To snad nemyslíš vážně!!!!!"
Ester: "Fakt je to docela příjemný..."
Lukas: "Ale no tak Ester! Nech toho!"
Ester: "Awwww, fluffy....."
Lukas: "Pomozte mi někdo!"
Pak to vzdal a přestal protestovat. Aspoň jí to zlepšilo náladu. Sotva na to pomyslel, znovu uviděl Daniela. Zdálo se, že právě sešel dolů, ale už měl okolo sebe dav obdivovatelek. I se svým stádem se odebral na zahradu, a když procházel kolem Lukase, posměšně se ušklíbl. Tenhle kluk si toho o sobě dost myslí. Naštěstí si jich dál nevšímal a dál obdařoval svou společností zbytek hostů. Lukas se za ním chvilku díval, ale Mia ho z přemýšlení vyrušila:
"Už za hodinu to tu končí."

V tom okamžiku zazvonil na zvonek očekávaný poslíček s pizzou. Ester šla ke vchodu a zavolala na Lukase a Miu, aby jí pomohli. Když na zahradě přistál velký komín z krabic od pizzy, všichni se dali do jídla. Teď mám šanci. Lukas popadl krabici se sýrovou pizzou a schoval se na stejné místo, jako jedl dort. Byl tu větší klid než pod barevnými lampióny, kde hrála hlasitě hudba. Blížící se kroky mu oznámily Miin příchod. Dřepla si k němu s krabicí šunkové pizzy a ukousla si z prvního kousku. Je podezřele zticha.
"Co jsi provedla?"
"Co? Já nic..."
"Si myslíš, že tě neznám? Normálně bys pozdravila."
"No.... Jen taková nevinná anketa..."
"A hlasuje se o co?"
"Kdo se ti líbí víc......"
"Z možností?"
"To není důležité...."
"Z možností...?"
Instinktivně si odsedla a v obranné pozici se chytila za hlavu. Úsměvu se ale neubránila.
"Daniel a Lukas....."
Lukas si povzdechl a Mia se na něj překvapeně podívala. Bylo toho na něj už trochu moc a nechtěl se s Miou hádat. Ta jen pokrčila rameny a dala se do pizzy. Následoval jejímu příkladu, avšak její rychlosti se vyrovnat nemohl. Za chvilinku už bylo po ní, takže se Mia rozpovídala. Mluvila o nových sériích svých oblíbených seriálů, jak by vypadala její vysněná dovolená, zajímalo ji, jak se vyrábí barevný popcorn a odkud pochází prach, pak se ale zeptala:
"Proč jsi vlastně nechtěl na ten gympl? Měl jsi přece dobré umístění, ne?"
Lukas dojedl jeden kousek a zamyšleně se zadíval do země.
"Nemám rád změny. Navíc naše třída docela ušla..."
"Aha. Dobře budu ti věřit. Stejně to nechápu..... Jak jsi se vlastně umístil? 8.místo? 7. Místo?"
"Pátý."
"Wow, tak to seš dobrej. Každopádně, nevíš, jestli by chtěli medvědi jíst gumídky? Já vím, že to zní jako kanibalismus, ale...."
A dál vesele vysvětlovala své myšlenky a nápady. Když Lukas dojedl, Mia řekla, že musí něco zařídit. Ale neodpustila si poznámku,
"Jíš hrozně pomalu."
Potom co odešla, srovnal krabice na sebe a čekal. Chvíli jen tak přemýšlel a s hrůzou si uvědomil, že by taky chtěl vědět, jak se vyrábí barevný popcorn. Neměl ale šanci se nad tím příliš zamýšlet, protože tu už byla Mia a v ruce svírala složený papír.
"Neříkej mi, že je to to hlasování..."
Přikývla a vzrušeně rozložila papír. Chvíli se na papír koukala, ve tváři nečitelný výraz, až ho nakonec pomalu otočila. V jednoduché tabulce s dvěma kolonkami s nadpisy 'Lukas Johnson' a 'Daniel Ledašil' byly vyplněné čárky jak hlasy. Dole si všimnul součtů.
"Cože?!"
"Vyhráls o dva body, čteš správně."
"15-17?!"
"Jop. Já s Ester jsme nehlasovaly."
"Řeknete mu to?"
"To ještě nevím..."
Odpověděla Mia s ďábelskými plamínky v očích.
"Ale za deset minut končí oslava, tak by ses měl jít rozloučit s holkama."
"Proč bych měl dělat něco takovýho?"
"A proč ne?"
"Nechce se mi?"
"Prostě poď na zahradu."
Mia ho vytáhla z příjemného klidu na zahradu, kde se všichni loučili a objímali. Oknem bylo vidět ke vchodu, kde je vyprovodila Ester. Za Lukasem přišlo velké množství děvčat a všechna ho objímala a mávala mu. Ze slušnosti jim taky zamával, ale když mu poslala vzdušný polibek, trochu ho to uvádělo di rozpaků. Asi to na něm bylo vidět, protože se vždycky zahihňaly.

Konečně zůstali jen ti, co tu zůstanou přes noc. Lukas si je všechny prohlédl. Takže tu byl on, Mia, Ester, Daniel, Anita, ona brýlatá blondýnka, co mu řekla o přespávačce, dvě brunetky- pravděpodobně dobré kamarádky, které měly oči jen pro Daniela a nakonec nejlepší kamarádka Ester- malá pihatá dívka s vlasy nabarvenými na modro. Tak v téhle společnosti dneska strávím noc.

Uff, píšu dlouho...... Promiňte, že tak natahuju tu prázdninovou část, ale nápady jsou víceméně spontánní, takže to asi moc neovlivním. Budu ráda když si přečtete i další části a moc děkuju za podporu.                                                   Vaše    Kociik♥️