Probudily mě paprsky slunce. Je mi teplo. Jakto? Jsem přikrytý dekou. Posadím se. Můj pohled spočine na posteli, je prázdná.
Odešel jsi. Chvilkové zklamání mnou projde jako nůž máslem. Ten pocit je ale brzy pryč. Co jsem si myslel, že tu zůstaneš? Jak hloupá představa. Přímo k popukání. Někdo jako ty se nebude zahazovat s někým jako jsem já.
ČTEŠ
Hvězdy jsou dnes tak jasné
KurzgeschichtenPřál bych si to celé skončit. Už nikdy necítit ty rány, tu bolest. Jenže představa, že bych je už nikdy nespatřil, je nesnesitelná. Upozornění: V povídce se vyskytuje násilí a sebevražedné sklony hlavní postavy.
