Doma na mě čekal otec. Znovu mě strčil do ložnice. Bránil jsem se víc než jindy. Podařilo se mi ho i kopnout. To ho rozzuřilo. Začal do mě surově mlátit. A pak byla tma. Probudila mě bolest. Cítil jsem jak mi ze zadku vytéká krev. Rozpláču se, chci umřít. Ani hvězdy nejsou vidět.
ČTEŠ
Hvězdy jsou dnes tak jasné
Short StoryPřál bych si to celé skončit. Už nikdy necítit ty rány, tu bolest. Jenže představa, že bych je už nikdy nespatřil, je nesnesitelná. Upozornění: V povídce se vyskytuje násilí a sebevražedné sklony hlavní postavy.
