Dnes jdu do školy. Nechci, ale musím. Otec je totiž zase doma. Do uší mi hraje hudba, jenže žádný příběh neslyším. Slyším jen tlukot svého srdce.
Důkaz toho, že stále žiju.
ČTEŠ
Hvězdy jsou dnes tak jasné
Short StoryPřál bych si to celé skončit. Už nikdy necítit ty rány, tu bolest. Jenže představa, že bych je už nikdy nespatřil, je nesnesitelná. Upozornění: V povídce se vyskytuje násilí a sebevražedné sklony hlavní postavy.
32.
Dnes jdu do školy. Nechci, ale musím. Otec je totiž zase doma. Do uší mi hraje hudba, jenže žádný příběh neslyším. Slyším jen tlukot svého srdce.
Důkaz toho, že stále žiju.
