Jdu ze školy, celý den jsi na mě nepromluvil. Proč? Přehlížels mě, jakobych tam nebyl. Co jsem ti udělal?
Když jsem přišel do školy. Tys na mě jako vždy čekal. Usmíval ses. Pokynuls mi abych šel za tebou. Šel jsem za tebou. Proč bych nešel. Věřím ti jsi můj přítel.
Najedno jsi mě přitlačil ke zdi a vyhrnuls mi tričko. Hruď mám celou od kousanců a znamínek lásky. Znechucuje mě, že mi na kůži zanechal tyhle znaky, je mi z toho zle. Pohlédl jsem ti do obličeje. To co jsem tam viděl mě ranilo.
V tvé tváři se zračilo znechucení, vztek a... bolest?
Netuším.
ČTEŠ
Hvězdy jsou dnes tak jasné
KurzgeschichtenPřál bych si to celé skončit. Už nikdy necítit ty rány, tu bolest. Jenže představa, že bych je už nikdy nespatřil, je nesnesitelná. Upozornění: V povídce se vyskytuje násilí a sebevražedné sklony hlavní postavy.
