Bad Choice [POZASTAVENO]

Kapitola 9

 „Tohle nebude dobrý." zopakuju ještě jednou tentokrát nahlas. Luke to zaregistruje a otočí se. „Kdo je to? Tvůj přítel?" zeptá se mě posmutněle, když se na mě znovu otočí. „Ne můj ne...vlastně ničí, ale byl na nejlepší cestě, stát se přítelem mé kamarádky." prstem ukážu na Katie s Kylem.

„Promiň, musím jít za mou kamarádkou." rozloučím se a rychle si razím cestu davem. Jdu poněkud rychle, ale mezi tancujícími opilcemi se to skoro nedá. Panebože ty uhni krasavče, oh ale jsi fakt kus. Ne rychle. Ježiš kolik je tady lidí? Milion? Vůbec nevím, kde se tu vzalo tolik lidí.

Jsem asi už jen pět metrů od Katie, náskok od Camerona mám takových dalších pět. Dobrý to stihnu a bude všechno v pohodě. Chyba...

Najednou mi na rameni přistane ruka. „Hele odpal opilče!" otočím se a překvapením stuhnu. Je to Nash. Jak? Před chvílí byl u Camerona.

„Ostrá jako vždy, že?" ušklíbne se. „Jo a teď mě nech jdu za Kate!" ostrost v mém hlase mě překvapila, ale nerozhodilo mě to. Byla jsem rozhodnutá zachránit mou nejlepší kamarádku, kdyby tady ten mě nezastavil. Cameron se přiblížil a už před ním nemám náskok. Počkat, blik, cvak, bum. Oni to měli naplánované, asi mě cestou sem zahlédli.

„V žádném případě tě nepustím, jestli myslíš na tohle." probudil mě Nash. „No to teda myslím, ty snad chceš, aby se tady pohádali? Já jsem myslela, že chceš, aby byl Cam šťastný. Asi jsem se spletla." v jeho modrých očích se zablýsklo. Smutek, naštvanost, pohrdání, ublížení. To vše se objevilo najednou v jednom okamžiku. Neuvěřitelné jak dokáže jen tak změnit náladu. Uvolnil obličejové svaly, koutky úst mu poklesly, svraštil obočí. Najednou nevypadal jako sebevědomý Nash, kterého znám, ale jako někdo kdo zrovna viděl, jak se jeho holka líbá s jiným.

Jeho stisk na mém rameni povolil, podíval se mi do očí a naznačil mi ať jdu. Otočila jsem se, ale to už jsem jen viděla, jak Cameron vláčí Katie za sebou a jdou ven.

Z pohledu Katie

Zrovna jsem tančila s Kylem, když v tom mě někdo popadl za paži a prudce mě otočil. Chtěla jsem na něho vyjet, myslela jsem si, že je to nějaký opilec. Což teda rozhodně nebyl, byl to Cameron. Chvíli jsem doufala, že si se mnou jde zatancovat, ale jen co jsem viděla jeho oči, zjistila jsem, že je naštvaný.

Netáhl z něho alkohol a cigaretový kouř, musel přijít až teď. Ale co tady vůbec dělá? Měl být s Nashem, o klubu nepadlo ani slovo. Panebože já snad ještě žárlím, kvůli tomu že mi něco neřekl. Kate probuď se sakra! Právě teď tě vláčí za sebou jako nějaký majetek a jeho stisk není rozhodně nejjemnější.

„Came prosím, pusť mě. To bolí." nic ani si nevšiml, že bych něco řekla. Jako bych byla vzduch. Vzduch, který dovolil, aby ho dýchal i někdo jiný než on a to ho nepotěšilo. Nikdy bych neřekla, že je žárlivý, vždy působil klidně. Ať už jsem byla s Mikem nebo s mými spolužáky, nikdy ani náznak. Hm a teď? Žárlivý, sobecký, bezcitný. To vše se odráželo z jeho postoje jako jeho aura, která z něho přímo sršela.

Rozrazil dveře a smýknul se mnou ven. Byli jsme před klubem v jeho postranní uličce. Otočila jsem se na něho se slzami v očích, jakmile zvedl hlavu a podíval se mi do očí, jeho pohled změkl, jako by ho mrzelo, že mě vidí ubrečenou, i když mě už tak viděl tolikrát, ale dnes to bylo jiné, tyhle slzy nebyly obyčejné, byly kvůli němu.

Udělal jeden krok směrem ke mně, byl nejistý a plný obav jestli neucuknu. To se mi nepovedlo. Udělal jeden krok ke mně, já jsem udělala jeden od něho. Když si toho všiml zamračil se a poprvé promluvil: „Kat, nedělej drámo a neutíkej."