//pátá kapitola//
Středa, ráno
Probudím se a Jess ještě spí, jdu na toaletu.Bolí mě břicho (ano ještě furt), zjistím, že špiním.Leknu se, ale na internetu se dočtu, že je to zcela běžné.
Je mi líp jak včera, jdu si dát něco k jídlu.
Udělám si ovocný salát a nachystám taky Jess.
Je devět hodin Jess spí a tak mě napadne, že zavolám Robinovi a budu dělat jakože ať k nám přijde a něco podnikneme, prostě ho chci nalákat.
Vytáčím číslo, zvoní
Prosím?
Ahoj Robe, co děláš, proč mi nepíšeš?
Chvíli je ticho...
No Dann promiň, měla bys něco vědět...
Odpovím podrážděně...
Ty taky, za patnáct minut v parku.
Dobře, zatím.
Položím a psychicky se připravuji, nejradši bych ho přejela kamiónem, ale jsem zvědavá jak zareaguje chlapeček.
Po patnácti minutách jsem na místě a Rob sedí na lavičce, přijdu k němu a bez pozdravu...
No?Tak mluv.
Dann nevím jak to říct, ale jak jsme spolu spali naposledy tak jsem ti neřekl zásadní věc...
Já ho přeruším a vlepím mu facku.
Ano ty blbečku, jsem těhotná, teda byla jsem!!!
Počkat?!Jak byla?
To tě nemusí zajímat!
Utíkám domů, bez toho aby mi odpověděl.
Najednou se cítím lépe.
Přijdu domů a Jess je v kuchyni.
Jess!Já to udělala, chápeš udělala!
Jess nechápavě.
Co jsi udělala??
Řekla to Robovi, co provedl a jak to dopadlo, dala mu facku a utekla pryč.Mám ze sebe radost!
Dann výborně!Jak se cítíš, bolí tě ještě něco?
Ne už ani ne, jen to břicho, ale to k tomu patří.
Jess se zbalí domů a řekne, že když tak je na telefonu.
Rozloučíme se a já jdu na mobil, 10 zmeškaných hovorů od Roba.
Neřeším to a jdu na WC, zjistím, že silně krvácím a je mi nějak blbě, chci si jít lehnout ale omdlívám.
