Probudím se v šest večer a slyším, že mamka je už doma z práce.Jdu tedy dolů do kuchyně.
Ahoj Mami.
Čau Danny.
Kde je táta?
Musel zůstat ještě v práci, teď toho má moc.
Aha škoda, mohli jsme se společně navečeřet.
Nevadí, tak spolu něco navaříme, co na to říkáš?
Tak jo.
Usměju se a přemýšlím co by jsme mohli uvařit.Napadlo mě, že by jsme mohli udělat francouzské brambory.
Mami, tak co třeba francouzské brambory?
Jo, super nápad.Nachystej suroviny, já zatím uvařím brambory.
Navařili jsme a naložily si.Když v tom přišel táta.
Ahoj tati, chceš naložit? Určitě máš hlad.
Ano nalož mi, děkuju.
Usadili jsme se ke stolu a probírali jaký jsme měli den.
Danny, chceme ti něco dát.
Byla jsem v očekávání co to asi bude.Tak jsem se jen usmála.
Do ruky mi dali obálku a řekli, že ji mám otevřít.
Pomalu otevírám obálku a srdce mi bije jako o život.
Když zjistím co je v obálce málem omdlím.Letenka.Na.Floridu.
Obejmu rodiče a ukápnou mi slzy štěstí.
Zlato, zítra poobědě odlítáš, zavezem tě na letiště.Běž se pobalit.
Mami, tati, fakt moc děkuju.Vážím si to.Všechno co pro mně a Roba děláte.
Odnesu si talířek a jdu se pobalit.Bojím se, že něco zapomenu.
Nemám to říkat Robovi, že letím za ním.Ví o tom jen Naši rodiče a já.***
Jsem zbalená, můžem jet.
Všechno máš? Pas, peníze, plavky...
Ano mami mám.
Dojedeme před letiště a letí mi to za 2 hodiny.Rodiče jdou se mnou do haly.Odevzdám zavazadla a už musím do zóny, kde jsou jen cestující.Rozloučím se s rodiči, obejmu je a dám jim pusu a taky ještě řeknu "DĚKUJU."
Můj let právě vyhlásily, jdu teda směrem do letadla.Letišní personál mě zkontroluje, vše je v pořádku.Jdu dál do letadla mám sedadlo 26.Vedle mě sedí nějaká paní.Usměju se na ni a posadím se na moje sedadlo.
Let trvá pět hodin a já jsem unavená, tak si radši pospím.
Vzbudím se o tři hodiny později a akorát letušky podávají jídlo.
Asi o dvě řady dál sedí rodiče s malým dítětem, které je absolutně hlučné a ty rodiče s ním nic nedělají.Panebože proč?!
Přijde ke mně letuška a zeptá se...Přejete si minerálku, džus, kávu nebo čaj?
Džus prosím.
Naleje mi a s milým úsměvem se zeptá.
Slečno, máte ještě nějaké přání?
Ano prosím, můžete říct ať si to dítě trochu uklidní?
Provedu.
Soucitně se usměje a pokračuje dál ve své práci.Po chvíli dítě ztichne a nejspíš asi usne.Já si jdu teda číst knížku "Hledání Aljašky".
Začetla jsem se a zjistila, že za 10 minut máme přistát.
Připoutám se a čekám, než začneme klesat.Přistáváme nad mořem a pomyslím si jaké to tu je krásné.Uplně to tu žije ve dne i v noci.
Přistaneme a jak vyjdu z letadla tak mě omámí uplné vedro a já mám na sobě rifle s mikinou, protože u nás bylo celkem chladno.Po dvaceti minutách konečně vidím svůj kufr na pásu.Vezmu ho a jdu před letiště.Vidím TAXI tak jdu do něj, řidič je celkem milý a pohledný.
Usměje se a zeptá se...Dobrý den, kam to bude?
Hotel Al' Plaza, prosím.
Po cestě do hotelu se rozhlížím po Floridě jaké to tu je hezké, pláže plné lidí, vypadají, že mají bezstarostný a klidný život.
Dvacet minut od letiště je hotel, kde je ubytovaný Rob s rodinou.Stále o mě netuší a při tom nás dělí jen pár metrů.Jdu se ubytovat do hotelu.Přijdu na recepci a objednám si pokoj.
Pokoj 368, třetí podlaží, hned dveře vlevo na konci chodby.
Děkuji.
Vezmu si klíče a jdu do výtahu, poslíček mi nese zavazadlo.
Hotel je krásný, otevřu dveře pokoje a poslíček mi zavazadlo položí na zem vedle postele, dám mu do ruky nějaké drobné a poděkuju.Zavřu za ním dveře a svalím se na postel.Zapnu po dlouhé době mobil a napíšu mamce, že už jsem v hotelu a jsem v pořádku.Rob mi napsal na fb co dělám tak jsem mu napsala, že se nudím, on odepsal, že snídá, chvíli si píšeme.Já se jen nahlas zasměju, že to ani netuší, že jsme ve stejném hotelu.Hodím rychlou sprchu, převleču se a kráčím dolů do jídelny.
Jsem před jídelnou a vidím, že je obrovská, bojím se, že mě uvidí.Pohledem ho hledám a vidím, že si právě naložil snídani a jde ke svému stolu, kde už sedí jeho rodiče.U jejich stolu je pět židlí, přesně pro nás.
Rozejdu se ke stolu, ale před tím si jěště naložím a dělám jakoby nic.Na snídani si dám ovocný salát a čerstvý pomerančový džus.
Teď už jdu přímo ke stolu.Usmívám se, položím si snídani na stůl a popřeju dobrou chuť.Rob na mě zamíří svůj pohled a nechápe.
Usměje se, obejme mě a dá mi pusu...
Oplatím mu to a řeknu...To jsi nečekal co?