Zdrcení

28 1 0
                                    

Robe promiň, já nechci být opět zklamaná. Řeknu skoro se slzami v očích

Já jsem fakt kokot, úplně jsem to mezi námi posral.

Já tě mám hrozně ráda, ale už nemůžeme být víc než kamarádi.

Ach Danny.

...

Robe, dělám si srandu, vždyť tě miluji  a vztek mě přešel, je to už všechno pryč. Chytnu ho za ruku a pohladím.

Danny ty mrško jedna,už jsem nevěděl co budu bez tebe, pojď teda jdeme někam kde budeme mít soukromí.

Ano zlato.

Zaplatíme a jdeme pryč.Jdeme parkem a Rob mě obejme a řekne, že mi musí oznámit něco fakt vážného.

Ano Robe poslouchám tě, co se děje?!

Víš jak jsem se ti neozval pár dní po tom?

No ano, jasně.

Byl jsem u doktora a zjistili mi rakovinu, proto jsem se neozval já byl v prdeli, promiň.

Nemohu ze sebe vydat ani hlásku, jak jsem v šoku, slzy mi začnou stékat po tvářích.

Danny neplač, bude to všechno v pořádku,  lékaři říkali, že v tomhle stádiu se to dá všechno zachránit.

Obejmu ho a brečím mu na rameno, on mě hladí po vlasech.Takhle stojíme asi 10 minut.

Doprovodí mě k domu, dám mu pusu a řeknu, že jsem tu pro něho i po tom všem, že všechno bude v pořádku.Rozloučíme se.

Přijdu domů a už na chodbě se opět rozbrečím, protože se bojím, že v pořádku to nebude.Musím to říct mámě i když by o něm nejradši nic neslyšela.

Máma je v obýváku a slyší moje vzlyky.

Danny, Dann, co se děje zlatíčko?

Mami..sotva mluvím

...víš já teď byla s Robem a oznámil mi, že má rakovinu. Vyhrknu ze sebe

Všechno zlé co jsem na něj řekla beru zpět, zlato jestli chceš doveď ho k nám víš, že máme hodně známých v lékařství, nějak mu pomůžeme.V jakém je stádiu?

Říkal, že v tomhle se to dá ještě zachránit, ale sama víš, že se k tomu potřebují odborníci.

Napiš mu, že ať se staví a probereme to, klidně hned teď.

Jdu mu zavolat, psaní by to jen zdrželo.

Vytáčím, zvoní..

Robe, já to řekla mámě a víš máme hodně lidí co by ti mohli pomoct, tak se stav kdy budeš moct.

Danny, nevím jak ti poděkovat, já můžu kdykoliv a máma už v pohodě jako?

Neděkuj, ano, přijď...

Tak já přijdu zítra asi jo?

A nemůžeš dnes ještě? 

Můžu, ale nebudu otravovat?

Ne, nebudeš, pohni sebou.

Dobře, si zlato, zatím.

Dotelefonuji a řeknu mámě, že za chvíli je tady.Ona je jen ráda, čím dřív tím líp.

Máma už hledá ty nejlepší co zná aby mu o nich mohla říct trochu víc.

Za chvíli jen zazvoní zvonek...ROB 

Friends with benefits?Kde žijí příběhy. Začni objevovat