8. Díl

10.9K 457 26
                                    

" Hele jako, nechci nic říkat-"

" Tak nic neříkej." Zasmála jsem se, protože jsem věděla co chce říct. Něco na způsob, že jsem chtěla jen věci do školy. Ale mě opravdu baví koukat na jeho otrávený obličej jen proto, že má v rukou asi pět tašek a z toho jen dvě jsou s věcmi do školy.

" Notak Sam. Už je sedm. Nechceš už konečně domů?" Otočila jsem se na něj a jeho pohled padnul na rudě červené, krajkované spodní prádlo. Nadzvedl jedno obočí a pousmál se. " No tak tohle si kup." Protočila jsem očima a přihodila jsem si to do košíku k plavkám, crop topu a kraťasům. Ale ne proto, že řekl, že si to mám koupit, ale proto, že se mi to líbí. Jen aby jste si nemysleli!

" Ježiši! Už jen zaplatím a jedem." Přešla jsem k pokladně a po sečtení zaplatila.

Když jsme odcházeli, procházeli jsme kolem hračkářství. Ve výloze byl obří, růžoví jednorožec. Zastavila jsem se a vyfotila ho. Proč? Protože ho pošlu Amy. My MILUJEME jednorožce.

" Proč si ho proboha fotíš? Co je na tom hezkýho?" Zasmál se Bred a já se na něj vražedně podívala. Dal ruce do obranného gesta a já se otočila. Fotku jsem poslala a ihned mi přišla odpověď.

Vlezla jsem do auta a Bred mezitím dal všechny tašky do kufru. Nasedl, nastartoval a my konečně vyjeli domu. Zapla jsem rádio a jakmile jsem zjistila, že hraje písnička od Justina- Let me love you, tak jsem si jí začala zpívat.

" Pane bože." řekl Bred a protočil očima. Natahoval ruku,aby to mohl vypnout. Okamžitě jsem mu jí chytla a přimouřila oči.

"Přísahám bohu, vypneš jí, a seš synem smrti." Pustila jsem mu ruku, kterou si pak dal zpátky na volant.

Když nad tím tak přemýšlím, tak spolu i celkem vycházíme. Je to super. Vždycky jsem chtěla mít sourozence, jenže matka nesouhlasila. Prý jedno dítě v rodině bohatě stačí. No ale co teď? Jsme dva nějak jí to nevadí.

Zastavili jsme před domem. Zamířil jsem rovnou ke dveřím a nechala Breda, aby mi tašky odnesl do pokoje.

" Ahoj zlatíčko!" ozvalo se z kuchyně. Došla jsem k ní a s pozdravem jí objala. " Kde je Bred? Zavolej ho prosím na večeři. Mike za chvilku přijde." Vyběhla jsem schody nahoru a bez zaklepání vlezla do Bredova pokoje.

"Oh.. já jen že.. no." Zůstala jsem pohledem přikovaná na Bredovi dokonale vypracované postavě. To až tak cvičí?! .. Hej! Sam! Prober se! Raz dva, raz dva! Podívala jsem se na jeho vysmátý obličej a zrudla snaž až na zadku..

" Co potřebuješ, kočko?" Pousmála jsem se nad přezdívkou a opřela se o futra.

"Má matka tě volá na večeři. Tak se oblíkni a doraž." Zavřela jsem za sebou dveře a hlasitě vydechla. Co to s tebou kruci je?! Je to tvůj nevlastní bratr. Zklidni svoje hormony holka..

My Bad Step Brother Kde žijí příběhy. Začni objevovat