21. Díl

8.8K 302 56
                                    

Celé je to divné.. vlastně ani nevím jestli ho miluju, nebo je to jen chvilkové poblouznění. Vždyť ho vlastně ani tak dlouho neznám.

"Hej kočko, sedni si k nám." Houkl Lukas a já jak pejsek šla a chtěla si sednout na "svoje" křeslo, jenže na něm seděl Marco. Zarazila jsem se a nakonec si sedla vedle Breda.

"Já bych třeba navrhoval Egypt.. tam jsme nebyli ani jeden z nás.." řekl Adam a já jen nadzvedla obočí. V první chvíli jsem absolutně nechápala o co tu jde.

Všichni jen kývli a začli něco dělat v notebooku. To se opravdu rozhodli, že jen tak poletí do Egypta? Jako jo.. neříkám že je to špatný nápad.

" Sam, pojedeš s námi ne?" Otočila jsem se na Johna a ten se jen krásně culil.

" Relativně by to problém asi nebyl."

- O 2 měsíce později-

" Sam pohni jinak nestihnem letadlo!" Zařval na mě Bred od hlavních dveřích a já jen protočila očima. Dala jsem si do kapsy mobil a seběhla schody. " Letíš jen letadlem, nejdeš na módní přehlídku sakra.."

" Nojo furt a teď si ty ten co zdržuje, tak  drž hubu a pojď!" Falešně jsem se usmála a vyšla ze dveří. Nasedla jsem do auta a čekala, až vyrazíme.

Po patnácti minutách ticha, jsem zapla písničky a snažila se nemyslet na to, jaký peklo to s nim ještě bude.

" Sam, vstávej, jsme na letišti." Řekl potichu Bred a já ztěží otevřela oči. Vystoupila jsem, vzala jsem si kufr a šli jsme.

...

" Ale já chci sedět u okýnka!" Šťekla jsem po Lukasovi a on jen s úsměvem protočil oči a pustil mě si sednout. Spokojená jsem si sedla a pustila si písničky.. do vzletu je přeci jen času dost. Dala jsem si sluchátka a ještě víc se zabořila do sedačky.

Po nekonečném žvatlání letušky jsem se konečně mohla propadnout do 'úžasných' říší mých snů a probudit se až v Egyptě.

Konečně budu mít snad klidni sama pro sebe.

My Bad Step Brother Kde žijí příběhy. Začni objevovat