Neoblomný | #MAVY (Kovy & Martin) ✔️

Kapitola osmá - Šokující zjištění

Pohled Kovyho
,,Konečně jsme tady!" vydechl Martin, když dotáhl asi po tří stech schodech svůj těžký kufr do našeho pokoje.
,,Ten výhled za to stojí," zašeptal jsem okouzleně, když se postavil vedle mě na balkóně.
,,To máš pravdu," kývl. Chvíli jsme tam stáli a kochali se Dubají.
,,Jsem vyřízenej. Jdu do sprchy," prolomil ticho Martin a odebral se do koupelny. Já se přesunul do obýváku, kde jsem si lehl na gauč a zavřel oči. Potřeboval jsem si odpočinout a hlavně přemýšlet. Mezi mnou a Bětkou to v poslední době skřípalo. Myslel jsem, že to co řekla ten večer, myslí vážně, ale zřejmě ji čekání na mé vyjádření přestávalo bavit...

Flashback
,,Miluješ mě vůbec?"
Na sucho jsem polkl.
,,Poslyš," vstal jsem a přešel k ní. Vyčkávavě se mi dívala do očí.
,,Myslím, že by nebylo od věci, dát si pauzu. Chci říct, že v poslední době se nakupilo tolik věcí, že náš vztah bych zanedbával a to si nezasloužíš," chytl jsem ji za ruku.
,,Takže rozchod?"
,,Přestávka nám prospěje. Potřebuju si v hlavě srovnat všechny priority a na to musím mít čas."
Posmutněle se usmála.
,,Já tě miluju celým srdcem. Pokud je pro tebe studium důležitější, pochopím to. Až budeš mít jasno, dej mi vědět," naklonila se ke mně, ,,Chci pro tebe to nejlepší," zašeptala mi do ucha.
,,Nechci, aby ses na mě zlobila a byla nešťastná, kdyby odpověď byla záporná."
,,Ve vztahu je důležité, aby byli spokojení oba partneři. Nemůžu tě nutit se mnou zůstat, kdyby ses rozhodl, že bude lepší to ukončit. Ale prosím, neunáhli se v rozhodování," podívala se na mě zpříma.
,,Slibuju," šeptl jsem.
Usmála se a otočila se ke dveřím.
,,Ahoj, Kájo," ohlédla se naposledy a odešla.

Konec flashbacku

Zařekl jsem se, že na tomto výletě se definitivně rozhodnu.
Tok mých myšlenek přerušila tekoucí voda z vedlejší místnosti. Martin se sprchoval.
Martin...Proč jsem mu vlastně nabídl, aby letěl se mnou? Chtěl jsem na něj přece zapomenout. Ale lhal bych, kdybych řekl, že jsem si na něj ani jednou nevzpomněl. Chyběl mi jeho retardovaný smích a smysl pro humor. Chyběl mi jeho optimismus... Občas mně vrtalo hlavou, proč se v mé společnosti chová trochu divně. Například v tom letadle jsem se ho i malinko bál. Není normální, aby kluk takhle civěl na jiného kluka. Leda že by...

Cink.
Otevřel jsem oči. Na stolku svítil displej Martinova mobilu. Naklonil jsem se a sebral jsem ho. Přišlo mu oznámení z Instagramu. Omylem jsem ho rozkliknul. Překvapilo mě, že Martin nemá žádné heslo. Zavřel jsem nedorozuměním otevřený Instagram a naskytl se mi pohled na tapetu telefonu. Zalapal jsem po dechu. To není možný! Opravdu má na tapetě mě?

,,Kovy, hele nevíš, kde-" zarazil se Martin. Roztřeseně jsem vzhlédl. Martin stál ve dveřích rudý v obličeji a s vyděšeným pohledem.
,,C-co to je?" zeptal jsem se pomalu a ukázal mu displej s tapetou.
,,To...Kovy, já..." sklopil hlavu.
,,Víš co, nic neříkej. Chápu to," zvedl jsem se a přešel jsem ke dveřím od pokoje.
,,K-kam jdeš?"
,,Pryč. Pryč od tebe," špitl jsem a vyklouzl jsem ven z místnosti...

Další kapitola na světě! Rozhodla jsem se vám (snad) zpříjemnit víkend. :D
Jak jste spokojeni s průběhem děje?:)
Co myslíte, že se stane dál?

BTW:
Chci vám HROZNĚ MOC PODĚKOVAT za neuvěřitelný 1k přečtení!😱Je to fantastické a VY jste skvělí.😍 #Zlatíčka 💙