Neoblomný | #MAVY (Kovy & Martin) ✔️

Kapitola první - Předávání cen

Pohled Kovyho
Uvelebil jsem se na sedadle v Hudebním divadle Karlín. Do zahájení předávání zbývalo ještě deset minut. Mezitím jsem si byl pro kafe z automatu. Pomalu jsem usrkával lahodný teplý nápoj a rozhlížel se. Hlediště bylo nacpané k prasknutí. Vedle mě seděl Petr Lexa s Lukášem Bundilem. Měli za sebou vystoupení a právě řešili nové album, které chystali na prosinec.
Nervózně jsem pohlédl na hodinky. Ještě pět minut.
Vzhlédl jsem k pódiu. Ondra Vodný tam něco řešil s klukem přibližně mého věku. Měl špinavě blonďaté vlasy, čistou pleť a zelenohnědé oči. Na sobě černý smoking a bílou košili. Byl mi povědomý, ale v tu chvíli jsem si nemohl vzpomenout, odkud ho znám. Možná z Youtube...
,,Dámy a pánové, prosím o pozornost!"chopil se Ondřej mikrofonu, když blonďák odběhl zpět do backstage.
Napřímil jsem se a vypustil toho kluka z hlavy.
,,Je čas přistoupit k dlouho očekávané kategorii. A to je Video bloger roku!"
Ozval se potlesk, ke kterému jsem se zdvořile přidal.
,,Vítěze vyhlásí speciální host, který není na Youtube sice moc známý, ale přesto myslím, že ho pár z vás pozná. Prosím potlesk pro Martina Careva z kanálu Jmenuju se Martin!" křikl Ondřej do mikrofonu a publikum začalo tleskat, když na pódium s úsměvem přiběhl ten blonďatý kluk.
Martin. Ten retard s nelogickými videy.Pousmál jsem se a pohodlně se opřel o opěradlo židle. Martin něco říkal o své tvorbě, ale já ho neposlouchal. Na mobilu se mi totiž rozsvítil displej s esemeskou od Bětky.

Bětka: Jsi nervózní?:)

Já: Trochu. Za minutku se dozvím výsledky. Drž palce.;)

Bětka: Držím,zlato. :*

Usmál jsem se a dál se věnoval proslovu Martina, který ještě neskončil. Ondřej se nervózně podíval na hodinky a řekl: ,,Tvá řeč trvá snad tak dlouho jako všechna tvoje videa dohromady,"obrátil oči v sloup a diváci se zasmáli. Martin asi pochopil, protože si s rozpačitým zasmáním prohrábl neposlušné vlasy a sklopil oči k obálce,kterou po celou dobu svíral v levé ruce. Roztřeseně ji otevřel a vytáhl papír se jménem vítěze.
,,Cenu Video bloger roku získává..." odmlčel se,aby zvýšil narůstající napětí. Srdce mi prudce bušilo. Přál jsem si vyhrát. Fanoušci mi do komentářů psali,že pro mě hlasovali, a těch komentářů nebylo málo.
,, ....YouTuber Kovy!" zařval konečně Martin a okamžitě se přidal k mohutnému potlesku,který patřil mně.
V tu chvíli se mi zamotala hlava, srdce přestalo bít rozčileně a začalo bít radostně.
Já vyhrál.
Rozklepaně jsem vstal a obrátil se k lidem. Usmívali se na mě a kývali přátelsky hlavou. Jako poděkování jsem jim zamával a stále tomu nemohouc uvěřit, jsem vyšel po schodech na pódium.

Tak jak se vám líbí první kapitolka?:) Je to teprve začátek, takže asi nic moc.:D Nechci na to spěchat.:)
Ještě na vás mám menší dotaz: Chcete abych časem Kovyho nazývala normálně jeho pravým jménem? Podle mě, by to bylo lepší, ale vzhledem k tomu že on sám své jméno nepublikuje, bych zase raději respektovala jeho soukromí. Jaký je váš názor?:)