Neoblomný | #MAVY (Kovy & Martin) ✔️

Kapitola třináctá-Musím ti něco říct...

Už to znáte: Tady - £ si pusťte písničku :)

Pohled Martina
Další dny v Dubaji od našeho posledního vážného rozhovoru ubíhaly hrozně rychle. Kovy se mnou zašel znovu na Burj Khalífu, navštívili jsme obrovské akvárium, mešitu a svezli jsme se na poušti v buginách.
Snažil jsem si užívat každou chvilku strávenou s Kovym. Ve skrytu duše mi zakotvily obavy, že až se dozvím jeho konečné rozhodnutí, nebude to mezi námi jako dřív. Navenek jsem se snažil být optimista, aby na mě měl Kovy příjemné vzpomínky, ale většinu večerů jsem probrečel. Děsila mě představa, že by se znovu opakovalo to, co před pár dny. Nechtěl jsem o Kovyho přijít...

Zavřel jsem kufr. Měl jsem sbaleno, takže jsem naposledy zkontroloval prázdný pokoj a zamířil jsem ke Kovymu. Zaklepal jsem a když se ozvalo tlumené ,,Dále!" vstoupil jsem.
,,Tak co? Jak jde balení?"
Kovy sehnutý nad zavazadlem se ušklíbl.
,,Bída. Moje balicí schopnosti jsou na bodu mrazu."
Chvíli jsem na něj zaraženě koukal, ale pak mi to došlo. Na dvojsmyslnou otázku, dvojsmyslná odpověď...
,,Neřekl bych," povytáhl jsem obočí. Chce hrát hru, má ji mít.
,,Vážně?" zeptal se a narovnal se.
,,Jasně. Jsi úplný super balič, na rozdíl ode mě," usmál jsem se.
Kovy přistoupil blíž. A když říkám blíž, myslím tím sakra blízko. Na tváři jsem cítil jeho dech vonící po lattéčku.
Cink.
Zklamaně jsem zavřel oči. To snad ne. Kovy vytáhl mobil a chvilku něco četl. Pak ho zamračeně strčil do kapsy.
,,Děje se něco?"
,,Bětka odlétá na měsíc do Ameriky," sklopil pohled k zemi.
Mlčel jsem. Nevěděl jsem, co bych měl říct.
,,Omluv mě na minutku," vyšel na chodbu. Po pár minutách jsem zaslechl, jak na někoho křičí. Potichu jsem přešel ke dveřím a poslouchal.
,,Chtěl jsem ti to říct osobně! Psal jsem ti, že je to důležité, a ty mi teď pošleš esemesku, že odlítáš?!...Ne, já to nebudu řešit za měsíc!....Já vím, že se to nedělá, ale už takhle dál nemůžu....Jo, jsem si jistý!...Cože?...Jak jako s Tomášem?....Tak to je suprový! Víš co? Na tohle nemám nervy, sbohem!...Jo, sakra, je konec!..."
Stál jsem u dveří a hlavou mi probíhal tisíc myšlenek. Najednou jsem zaslechl kroky. Rychle jsem si sedl na postel a čekal. Kovy vrazil do pokoje, rudý v obličeji.
,,Co se stalo?"
Plácl sebou vedle mě a zabořil hlavu do dlaní.
,,Vyspala se s mým kámošem," vzlykl, ,,Normálně mě podvedla a ještě chce, abych se k ní vrátil!"
Strnule jsem se díval na plačícího
Kovyho. Byl to hrozný pohled.
£
,,Ššš, to bude dobrý," objal jsem ho.
,,M-Martine?"
,,Ano?"
,,Já...Musím ti něco říct," odtáhl se a otřel si oči.
,,Vím to už pár dní. Chtěl jsem to s Bětkou skončit osobně, ale udělal jsem to teď. To, že se vyspala s Tomem, není důvod. Teda vlastně je, ale ne ten hlavní," odmlčel se a pohlédl mi zpříma do očí. Napjatě jsem čekal, co řekne.
,,Než mi napsala, byl jsem už odhodlaný ti to říct. Martine, já..."
zavřel oči a nadechl se.
Bušící srdce mi na klidu moc nepřidalo. Cítil jsem se jako před těžkou zkouškou. Nervy jsem měl k prasknutí a Kovy stále mlčel.
,,Cítím k tobě něco víc, než jsem si byl dřív ochoten připustit," vydechl.
Zamotala se mi hlava. U srdce jsem pocítil jemné bodnutí. Příjemné bodnutí.
Kovy mě chytl za ruku. Mým tělem projela vlna tepla a vzrušení. Zahleděl jsem se do jeho studánkových očí. Zračila se v nich nervozita.
Je řada na mně.
Pomalu jsem se k němu přiblížil. Napětí mezi námi bylo tak silné. Pohledem jsem sjel k jeho dokonale tvarovaným rtům. Zrychleně dýchal a zpotila se mu ruka. Pevněji jsem ji stiskl a víčka nechal klesnout. Na svých rtech jsem ucítil ty jeho měkké. Měl jsem pocit, že mi v žaludku explodovala bomba s milionem motýlů a mozek se katapultoval do nekonečného vesmíru. Nevnímal jsem nic jiného, než Kovyho. Vymanil jsem ruku z jeho sevření a stejně jako tu druhou, jsem mu ji obmotal kolem krku. Na svých bocích jsem zaznamenal jeho dlaně. Jemně jsem pohnul rty a on mi polibek oplatil. Zdálo se mi, že se vznášíme mezi mraky a kolem nás tancují modří jednorožci. Modrou má Kovy nejradši...
Po době, která se zdála jako celý den, jsme přerušili spojení našich rtů. Opřel jsem své čelo o jeho a zadíval se mu do očí. Leskly se radostí a viděl jsem v nich něco, co ještě nikdy předtím...
Lásku...

🎉První polibek!🎉 Tak co? Vaše pocity?💋