Sevřel se mi strachem žaludek

364 20 4
                                    

Po skončení tréninku jsem běžela za Sarang. Namjoon se nevrátil a tak jsem měla strach. Do šatny jsem šla už pomalu. Najednou jsem uslyšela hlasy.
"....měl jsem o tebe strach."
"Proč, Namjoone? Vždyť pro tebe nic neznamenám.." najednou jsem uslyšela rachot. Přitiskl ji ke skříňkám.
"Znamenáš...." uslyšela jsem za sebou kroky ,byli to kluci.
"Namjoone jsi tu?"  byl to Jiminův hlas. Vešla jsem. Namjoon už se balil. Byl zase chladný.
"Děkuju Namjoone."  usmála se na něho. Odešel aniž by jí něco řekl.
"Sarang? Jsi v pohodě?" podívala se na mě a usmála se.
"Jo, už je to lepší. Jen se mi zatočila hlava, ale už je to v pohodě." ulevilo se mi. Mám o ní strach. Je jako moje sestra. Převlékly jsme se do uniformy a vyšly ze šaten.
"Sarang půjdeme ven?"  přikývla mi.
"Takže za deset minut před školou." souhlasila jsem a usmála jsem se na ní a ona mi úsměv oplatila. Jen mě zarazil čas. Proč nepůjdeme hned?
Kluci se k nám připojili a ja hned záhy pochopila proč ne hned. Jimin si mě zastavil.
"Min Hee, můžeš na chvíli?"  sevřel se mi strachem žaludek. Nevěděla jsem co očekávat a tak jsem jen přikývla. Čekali jsme až odejdou. Když se za Jinem zavřely dveře spustil.

Doufám, že se líbí :3 jsem ráda za každý Votes a Komentář vždy potěší :3
<Aneko3

Bts Family (CZ)Kde žijí příběhy. Začni objevovat