Remus John Lupin

12. kapitola

„Pane Lupine, myslím, že vám rodiče říkali, že se ke mne během dneška máte dostavit, abych vám vysvětlil, jak budou vaše proměny probíhat. Jistě je vám jasné, že na koleji v žádném případě zůstat nemůžete. A rodiče vám již jistě vysvětlili, že v době přeměny budete mimo hrad. Bude to tak pro všechny lepší. V předvečer vaší přeměny vás madame Pomfreyová odvede pryč z hradu; ke vchodu do tajné chodby. Tam je nově vysazená vrba mlátička. To je druh, který brání přístupu svými větvemi. A to velmi silně; silou je nepřemožitelný, naštěstí ho však lze znehybnit. Musíte se dotknout suku u kořenů, kterým celý strom uvedete do štronza. To dělejte nějakým klackem, pokud to chcete ve zdraví přežít. Když je tedy vrba znehybněná, pod jejímy kořeny je díra do tajné chodby, kterou projdete, až se octnete u schodů. Ty vedou do vašeho království, tam se zamkněte a klíč pro jistotu schovejte, ale tak, abyste ho ráno našel. Ráno se co nejrychleji dostaňte k bráně, někoho z učitelského sboru vždy pověřím, aby vás tam vyzvedl. A vymyslete si, co řeknete svým přátelům a jiným všetečkám. Máte nějaké otázky?“

„Mohu jít?“

„Jistě, dobrou noc.“

„Dobrou noc“

Protože se Remus zatím v hradě moc nevyznal, vydal se směrem, kterým si myslel, že se nachází nebelvírská společenská místnost. Otáčící se schodiště, mizející nebo falešné dveře a schody mu taky prodlužovaly cestu. Co ho ale nejvíce zdržovalo bylo, že se ani nesnažil dojít k Buclaté dámě. Zadumaně se procházel chodbami hradu, aniž by přemýšlel o tom, jestli jde správným směrem. Bloudil nejen po chodbách hradu, ale i ve svých myšlenkách.

Jsou kluci jeho opravdoví přátelé? Neunáhlil se s kamaráděním? Tisíce myšlenek a otázek vyplouvalo na povrch. James. Je to poněkuď divoký chlapec s dobrým smyslem pro humor. K tomu, aby ostatní bavil nepotřeboval znát stovky známých a neznámých vtipů, on byl prostě jen upřímný a lidé, včetně Rema, se v jeho přítomnosti dokázali uvolnit, přijít na jiné, optimističtější myšlenky. Působil tak šťastně a svobodně. Jak by asi reagoval, kdyby se dozvěděl, že je vlkodlak? Zachoval by se dle nebelvírských ctností nebo by ho nepovažoval za člověka, ale za něco podřadného, jako celý kouzelnický svět, jehož byl James součástí,  svět, kde vyrůstal, svět, který ho ovlivňoval...

A Sirius? Těžko říci, byl jako bratr Jamese, ale trochu arogantní a sarkastický. Snad to byl ten jediný rozdíl mezi nimi. Ale Siriova lehká zatrpklost a hořkost která se projevovala spíše vyjímečně, měla svůj počátek v jeho rodině. Rem tak usuzoval z toho, že Sirius zahořkl za tu chvíli, co se znali jen párkrá a vždy jen, když se nějak narazilo na téma rodiny. Sirius o tom moc nechtěl mluvit, asi si se svými sourozenci a bratrem moc nerozuměl. Co on? Odsoudil by ho pro to, co je? U Siria si doopravdy nebyl jistý, ale věděl, že by nebyl šťastný, kdyby se dozvěděl, že mu někdo lhal.

Petr? Byl zakřiknutý a moc se neprojevoval, Rem nepochyboval o tom, že je hodný, ale pomalejší. Podobně jako Rem vypadal, že není zvyklý, že se s ním děcka ochotně baví a tak byl i svým způsobem podlézavý. A Rem měl podezdření, že by na zprávu o tom, že je vlkodlak reagoval asi podle toho, co by na to řekli James a Sirius.

A měl by jim říct pravdu? Nebo jim lhát? Vždyť má před sebou sedm let studia tady na škole! A poprvé v životě má kamarády. Pokuď to jsou opravdoví kamarádi, podrží tě. Ale co když nejsou? Pak to nemá dál smysl, neobstáli ve zkoušce! Ale já je nechci zkoušet! Proč, bojíš se samoty, zklamání? Chci si aspoň jednou užít kamarády, přijetí! Ale k čemu to bude, když oni nebudou upřímní? Já to zatím nechci vědět! Chci žít v blažené nevědomosti a užívat si přátelství! Nebudu své přátele zkoušet, budu k nim přátelský. A prožít pak velké zklamání?! Stejně se to provalí! Toť dilema, co? Dát jim vše, být chvíli šťasten a pak bolestně ztratit vše a nebo je od sebe odstrčit dříve než je budu muset bolestně amputovat? Ne. Nechci to řešit. Nechceš? Musíš! Přijdeš a budou se tě ptát, co po tobě Brumbál chtěl. Každý měsíc jim budeš znovu a znovu lhát. Ne. Jedna lež, nenápadná, neprokouknutelná. Matka. Řeknu jim, že mi zemřela. Ne, to by nešlo, navíc, to bych za ní nemusel každý měsíc jezdit... Ale onemocní! Ano, Brumbál mi to teď oznámil a já ji budu každý měsíc navštěvovat.

Spokojen s řešením si Rem uvědomil, že chce dojít do nebelvírské věže a tak začal hledat cestu a brzy tam došel.

Moc se omlouvám za neaktivitu a vřelé dík za překonání 1K zhlédnutí!