Já jsem slavná,on je slavný[Marcus&Martinus] *DOKONČENO*

Kapitola 1

Usadila jsem se do sedadla a ještě naposled zamávala fanouškům u letedla.To se rozjelo a během pěti minut jsme byli ve vzduchu.Vzdechla jsem.Konečně trochu klidu,i když ne na dlouho.Kariéra světoznámé mladé hvězdy mě sice baví,ale je hrozně vyčerpávající.

Teď jsem si konečně mohla užít měsíc volna s rodinou.Rodiče slavili 18. výročí svatby a tak jsem ze svých vydělaných peněz z nového CD koupila celé rodině letenky do Norska.
Bratr tvrdil,že by se tam chtěl podívat,tak jsem mu jeho přání splnila.

Na sobě jsem neměla nic extra,jen světlé protrhané džíny,béžové krajkové tričko a vysoké růžové boty.

Mamka mi sice říkala,že se parádím jako princezna,ale já ,jakožto populární hvězda jsem zvyklá na módu showbiznisu(sorry,netuším,jak se to píše).

,,Jak dlouho bude trvat let?"zavrtěla se vedle mě sestra.

,,Asi hoďku a půl,"prohodila jsem a podala ji tablet,aby se nějak zabavila.

Bylo ji osm a děti v takovém věku nejsou klidné.Neustále se musí vrtět a něco dělat.

Můj producent nám zajistil soukromé letadlo,takže cestování bylo mnohem pohodlnější.

Vytáhla jsem z kabelky mobil a zapojila sluchátka.Ještě jsem si stačila u letušky objednat kofolu,než jsem se zcela ponořila do víru nové melodie.

Dneska ráno mi ji poslal Erik,jako doprovod k nové skladbě.Poslouchala jsem ji stále dokola a snažila se přijít na slova.

Byla jsem tak domluvená s producentem.Já si budu skládat slova k melodiím,které mi pošlou.

Asi po půl hodině jsem hudbu vypla a sluchátka si sundala.Poslouchala jsem to tak dlouho,a neměla jsem ani celý refrén.Ještě jednou jsem si ho přečetla.

Mé srdce tluče dál,
to jen ty ses ho bál.
Že nedokážeš říct
vyjádřit,co cítíš
že nedokážeš být mým...

Nakvašeně jsem zmačkala papír.Poslední dobou nejsem schopna složit nic jiného než jen písně o neštěstí,smutku,neopětované lásce a zlomeném srdci.

Začíná se u mě projevovat ten puberťátský pocit osamělosti.Chybí mi někdo,s kým bych se objímala,někdo,kdo by mě zahrnoval láskou.Teď nemyslím rodinou lásku,ale toužím poznat,jaké to je mít kluka.

Moje nejlepší kamarádka Jessie mi pořád říká:,,Ty jsi hvězda,kluky si můžeš vybírat z mnoha řad."

To se ji lehce řekne.Ale já jsem ještě nenašla kluka,který by se mnou chtěl chodit kvůli něčemu než jen penězům a slávě.

,,Vymyslela si něco?"prohodila Sára vedle mě a vrátila mi tablet s tím,že se vybil.

,,Ne,"řekla jsem ji a schovala ho do tašky.Opřela jsem si hlavu o sedadlo a pokusila se usnout.Moje sestra mi to ale nedovolila a dokola se mě ptala na můj nový song.

,,A dokdy to musíš mít vymyšlené?"

,,Do dvou týdnů,"řekla jsem aniž bych otevřela oči,všichni by určitě poznali,že lžu.

Ve skutečnosti musím mít slova vymyšlená do konce tohoto týdne,tudíž mi zbývají jen tři dny.Nemohla jsem ale říct nic jiného,protože na proti mě seděla mamka.

Není příliš nadšená z mojí kariéry.Pořád opakuje,že mi není ani patnáct a neustále lítám po světě.Doma jsem podle ní minimálně a na školu doslova kašlu.

Ale když ji mám zaplatit dovolenou,to ji to z čista jasna nevadí.

,,A zvládneš to?"promluvil teď pro změnu Dan.

,,Jasně,"mrkla jsem na něj.Další lež.Jak mám asi během tří dnů vymyslet kompletní sloky?

Povzdechla jsem si a znovu vytáhla mobil a sluchátka.Pustila jsem si hudbu,nastavila hlasitost tak,abych neslyšela okolní zvuky,ale zároveň,aby mi nijak nebránila ve spánku a usla jsem.

Autorka:
Je tu nová štíry...nevím,co k tomu říct,snad jen,že doufám,že se vám bude líbit😉