Podívala jsem se na poslední osobu se kterou jsem se musela rozloučit. Táta na sobě měl tmavé džíny a kostkovanou košilu s vyhrnutými rukávy. Došla jsem k němu a omotala ruce okolo jeho krku. Táta mě pevně stiskl a já si začala uvědomovat, jak mi to bude chybět. Byl tu pro mě vždycky, když se něco stalo. Měla jsem strach, že pokud teď odletím, přestanu být jeho malou holčičkou.
"Mám tě ráda, tati," zašeptala jsem a táta se uchechtl. Odtáhl se a setřel mi slzy, které mi tekli po tváři.
"Já tebe taky, Winter," pohladil mě po vlasech. "Hlavně na sebe dávej pozor, dobře?" přikývla jsem a táta mě políbil na čelo. Potom ze zadní kapsy džínů vytáhl nějakou obálku a podal mi jí. Nechápavě jsem se na něho podívala. "Přečti si ho v letadle nebo až budeš mít čas."
"Budeš mi chybět." usmála jsem se a podívala se na ostatní. Máma držela Carrie v náruči a Noah stál vedle ní. "Všichni mi budete chybět. Budu volat každý den slibuju."
"Dovezeš mi něco?" zamumlala Carrie a já se smíchem přikývla.
"Win, už budeme muset jít," ozval se Kyle a já přikývla. Ještě jsem je všechny rychle objala a Kyle udělal to stejné. Potom jsme se vydali k letušce a já ji podala svou letenku. Vydali jsme se dlouhým tunelem přímo do letadla a já v ruce svírala dopis od táta. Za druhou ruku mě držel Kyle.
Posadili jsme se na svá místa a zapnuli si pásy jak hlásil monitor. Když letadlo vzhletělo, Kyle si dal na uši sluchátka a já otevřel tátův dopis. Začala jsem číst.
Má nejdražší Winter,
Vím že máš strach, že už nebudeš moje malá princezna, ale neboj tou budeš navždycky. Ať už budeš kdekoliv, vždycky tu pro tebe budu. Můžeš mi volat klidně každou hodinu a nebudu se ani zlobit, když mě vzbudíš o půlnoci.
Chtěl bych ti něco povyprávět, princezno. Nikdy jsem ti to ještě neřekl- ani jsem to neměl v plánu. Ale čím víc mi rosteš přes očima, uvědomuju si, že si to zasloušíš.
Když mi tvoje máma oznámila, že čeká April, dostal jsem strach. Strach z toho, že nebudu dobrý táta. V té době jsem pořád zápasil. Tvá máma to nevěděla. Nemohl jsem jí to říct, protože by jí to ranilo. Ale hned jak mi to řekla, uvědomil jsem si, že ona a to nenarozené miminko jsou můj život. Proto jsem zrušil všechny zápasy a věnoval se tvé mámě a rodinnému životu.
Ale potom se stala ta nehoda a já se vinil. Měl jsem pocit, že za to můžu já. Vidět tvou mámu v takovém stavu, mi lámalo srdce, ale nevěděl jsem co mám dělat. Nechtěla mě k sobě pustit a já byl zmatený. Probrečel jsem tolik nocí, protože jsem se už těšil až budu April držet v náruči. A taky jsem se bál, že už to mezi mnou a tvou mámou nebude tak jako předtím.
Ale všechno se obrátilo k lepšímu. A tvá máma čekala tebe. Už jsem nedostal strach. Těšil jsem se, až tě poprvé uvidím.
A doteď si pamatuju, jaký to byl pocit tě držev v náruči. Dívala ses na mě velkýma hnědýma očima. Dával jsem na tebe neustále pozor, protože jsem nemohl připustit, aby se ti něco stalo. Ty jsi byla moje malá princezna. Moje a mámina. Miloval jsem na tobě jak si chodila pravidelně na hřbitov, aby sis popovídala se svou starší sestrou.
Vidím jak rosteš a nemůžu se zbavit pocitu, že tě ztrácím. Zachvíli dospěješ a budeš žít svůj vlastní život. Doufám jen, že bude blízko nás.
Vždycky tě budu milovat má malá princezno.
S láskou táta.
Na dopis dopadla kapka mé slzy a rozmazala jedno slovo. Kyle si toho všiml a ustaraně si sundel z uší sluchátka. "Co se stalo, Win?" zeptal se a pohladil mě po ruce.
"Nic," zašeptala jsme a schovala dopis zpět do obálky. "Miluju tě, Kyle." usmála jsem se a políbila ho.
"Já tebe taky," odpověděl a pořád byl dost zmatený. "A to je všechno?"
"Jo," přikývla jsem. "Jsem jen ráda, že jsem s tebou."
"Já jsem taky rád," usmál se a políbil mě na špičku nosu. "Bude to úžasné uvidíš."
Nahoře Lena a Chris 😍💏 A než se začnete vyptávat, tak jsou zase starší dobře? 😁
