-chapter 20-

5.2K 367 12
                                    

Když jsem se probudila, přesunula jsem svůj pohled na Kyla. Spokojeně spal a já ho nechtěla vzbudit. Proto jsem potichu vylezla z postele a oblékla si župan. Vyšla jsem na balkon a zavřela za sebou. Posadila jsem se do křesla a podívala se do zahrady. Počasí se pomalu ochlazovalo, ale i tak to nebylo obvyklé zimní počasí. 

Najednou jsem si všimla jak na příjezdové cestě zastavuje auto. Z něho vystoupil táta a v ruce držel sako. Byl na služební cestě a já jsem si až teď uvědomila jak mi po těch pár dnech strašně chybí. Zvedla jsem se a vešla do pokoje. Ale pokračovala jsem dál ven z pokoje. Rychle jsem seběhla schody ve chvíli, kdy táta vešel do domu.

„Tati," vydechla jsem a skočila mu okolo krku.

„Winter," v jeho hlase jsem poznala úsměv. „Děje se něco?"

„Nic," řekla jsem a podívala se na něho. „Jen si mi chyběl."

„Byl jsem pryč jen pár dní," zasmál se a políbil mě do vlasů. „Navíc maminka mi říkala, že ty a Kyle jste zase spolu."

„Jo," přikývla jsem a usmála se. „Prostě se to stalo." pokrčila jsem rameny a vydala se za tátou nahoru. „Máma asi ještě spí. Chceš uvařit kávu? Nebo něco na jídlo?"

"To je v pořádku, Win," odpověděl a položil své věci na botník. "Jsem jen strašně unavený. Půjdu si lehnout." 

"Aha," vydechla jsem zklamaně. "Tak běž." 

"Nebo víš, co?" táta si očividně musel všimnout mého zklamání a proto se teď široce usmál. "Udělej mi kávu a pustíme si nějaký film, který si měla ráda jako malá." 

"Vážně?" vydechla jsem. Táta s úsměvem přikývl a já mu vtiskla pusu na tvář. Potom jsem spěchala do kuchyně, kde jsem připravila pro tátu kávu a pro sebe heřmánkový čaj. Když jsem se vrátila do obyváku, táta ležel na gauči a díval se na obrazovku, kde byl pozastavený film. "Co to bude?" zeptala jsem se a položila hrnky na stůl.

"Past na rodiče." odpověděl a já se usadila do křesla. Přehodila jsem nohy přes opěrku a zabalila se do deky. Táta pustil film a já si do ruky vzala svůj hrnek ze kterého jsem opatrně upíjela. Ale film jsem skoro nevnímala. V hlavě jsem měla tolik věcí o kterých jsem si potřebovala s někým promluvit. "Winter, co se děje?" zeptal se uprostřed filmu táta a zastavil film. Překvapeně jsem se na něho podívala.

"O čem to mluvíš?" 

"Poznám, když o něčem přemýšlíš. Děláš přesně to co máma.. Koušeš se do spodního rtu," vysvětlil s úsměvem a já si povzdychla.  "Takže.. ven s tím." 

"Dobře," přikývla jsem a posadila se normálně. Odložila jsem hrnek na stůl a založila si ruce do klína. "Kyle přišel s takovou nabídkou.." začala jsem opatrně.

"S jakou?" nadzvedl obočí a posadil se naproti mě. Zadívala jsem se tátovi do očí, ve kterých jsem spatřila lásku.

"Chce abych se k němu nastěhovala, až začnu chodit na vysokou." řekla jsem a čekala na tátovu reakci. Ale všechno co udělal bylo, že se jen pousmál.

"A toho se ty bojíš?" zeptal se a já pokrčila rameny. "Win, o co tady jde?" 

"Miluju, Kyla tati.. Ale nejsem si jistá, jestli jsem připravená s ním žít. On má svou kariéru a já začínám tu svou.. Co když ani nepůjdu na vysokou? Co když budu bruslit? Co když-" 

"Pomalu zlato," řekl táta a zvedl se. Klekl si předemě a uchopil mé ruce do svých. "Nemůžu ti říct, co dělat. Je to tvůj život.. Ale prostě jen následuj své srdce, stejně jak jsem to udělal já a máma." 

"Tati?" 

"Ano?" usmál se.

"Mám tě ráda." 


Šli jsme se z Kylem projít po městě. Měli jsme propletené prsty a Kyle měl svoje obvyklé maskování. Naštěstí město bylo skoro prázdné, takže jsme zatím nenarazili na žádné šílené fanynky. 

"Přemlýšlela jsem." ozvalo jsem se a Kyle se na mě nechápavě podíval. "O té tvé nabídce." pokrčovala jsem.

"A na co si přišla?" zeptal se opatrně a já si prohrábla rozpuštěné vlasy.  "Já-" 

"To je Kyle!" ozvalo se za námi a já si povzdychla. Kyle se otočil na partu dívek, které k nám přiběhli. Pustil mou ruku a ty dívky mě odstrčily stranou. Sledovala jsem jak se s nimi fotí a podepisuje se. Dívky se ho začaly vyptávat na různé otázky a mě to čekání už přestávalo bavit. Otočila jsem se a co nejrychleji se vydala pryč. 

"Promiňte už musím běžet," uslyšela jsem Kyla. "Winter!" zavolal na mě, ale nezastavila jsem se. Pokračovala jsem v cestě a bylo mi jedno, že se mnou chce mluvit. "Win-" Kyle mě chytil za zápěstí a přitáhl si mě k sobě. "Co se děje?" 

"Vždycky budu na druhé koleji." odpověděla jsem.

"Cože?" zeptal se nechápavě. Ukázala jsem k místu, kde stály ty dívky. 

"Vím že to jsou tvoje fanynky, ale já mám být tvá přítelkyně," připomněla jsem. "Ale oni budou mít vždycky přednost." 

"Takhle to není," pozvdychl si Kyle. 

"A jak to je?" zeptala jsem se. "Trvalo to skoro deset minut, Kyle. Deset minut jsem tam jen tak stála a sledovala vás."

"Winter-" začal, ale přerušila jsem ho. 

"Chci jít prostě domů." 



WinterII.Kde žijí příběhy. Začni objevovat