Ale od toho dne se to jenom zhoršovalo. Srpen byl skoro u konce a za pár dní mi začíná maturitní ročník. Zrovna teď jsme v Kanadě. Podívám se na spícího Kyla a potom svůj pohled obrátím na dopis předemnou. Ještě jednou ho prolétnu očima.
Kyle,
Promiň že se nerozloučím, ale bylo by to pro nás oba těžší. Doufala jsem, že se to spraví, ale takhle už dál nemůžu. Za pár dní mi začíná škola, takže bych se stejně musela jednou vrátit. Kyle já vím, že si to nechceš připustit, ale víš že mám pravdu. My dva spolu být nemůžeme. Nejsem připravená být přítelkyně slavné popové hvězdy.
Potřebuju se soustředit na školu a ne na to, jestli mě zrovna nesledují novináři. Není to kvůli tomu, že tě nemiluju.. Právě naopak. Miluju tě tak moc, že mě to ničí.
Nedokážu zapomenout na první okamžik, kdy jsme se potkali. Nikdy jsem ti to neřekla, ale přesně takhle se poznala moje máma s tátou. Když jsem se rozhodla, přijet za strýcem, nečekala jsem, že se zamiluju.
Dokázal jsi mi spravit zlomené srdce a za to ti neskutečně děkuju. Vím, že ses snažil být hrdinou, kterého jsem potřebovala a šlo ti to opravdu dobře. Vždycky tě budu milovat a doufám, že dokážeme zůstat přáteli.
S láskou Win.
Rychle jsem schovala dopis do obálky a tu jsem položila tak, aby jí Kyle hned jak se vzbudí našel. Potom jsem vzala svoje zavazadla a potichu opustila hotelový pokoj. Před hotelem na mě už čekal taxík. Řidič hodil kufry do auta a já si mezitím sedla do auta. Když si sedl za volant, řekla jsem mu, kam mě má odvést. Když vyjel podíval se na mě přes zrcátko.
"Před čím utíkáte, slečno?" zeptal se a já se suše zasmála.
"To jde tak poznat?"
"Už jsem vezl tolik lidí, kteří před něčím utíkali. Ale určitě to nebude tak zlé jak to vypadá." usmál se na mě a já si povzdychla.
"V tom hotelu jsem nechala svého přítele," začala jsem potichu. "Rozešla jsem se s ním přes dopis, já vím je to kruté, ale kdybych s ním měla mluvit, nedokázala bych od něho odejít, protože ho neskutečně miluju."
"Tak proč jste se s ním rozešla?" zeptal se nechápavě.
"Bránila jsem mu v jeho snech," vysvětlila jsem. "Takže je lepší, když mu odejdu ze života."
Seděla jsem v tátovým autě. Hned jak jsem ho uviděla, zhroutila jsem se mu do náruče a mu se nějak povedlo donést mě i kufry do auta. Najednou z rádia začala hrát Kylova písnička. Rychle jsem vypnula rádio a povzdychla si. Teď by Kyle měl vstávat. Když jsem přistála, napsala jsem mu krátkou zprávu, že jsem v pořádku. Hned potom jsem si vypnula mobil, protože jsem věděla, že mi hned potom, co si přečte dopis bude volat.
Když jsme dojeli domů, máma stála ve dveřích a čekala. Rychle jsem vyletěla z auta a rozběhla se jí do náruče.
"Tak strašně to bolí," vzlykla jsem. Máma mě pohladila po zádech a já si všimla jak se mi přes rameno podívala na tátu. "Děje se něco?" zeptala jsem se.
"Kyle před chvíli volal a zněl hodně zle, Winter." vysvětlila máma a já si setřela slzy. "Nechceš mu zavolat?"
"Nedokážu to mami," zakroutila jsem hlavou. "Nedokážu slyšet jeho hlas. Teď ještě ne."
Jakoby mi bůh dělal naschváli. Hned jak jsem pustila rádio, zazněla v něm Kylova písnička. Rychle jsem ho vypnula a povzdychla si. Zapojila jsem si do repráků mobil a pustila svůj playlist. Nastavila jsem tam písničky, tak abych nenarazila na žádnou od Kyla. Potom jsem začala skládat čisté oblečení do skříně. Mobil mi vyzváněl každou půlhodinu a já se ze všech sil snažila to nezvednout.
Když jsem měla všechno schované, rozhodla jsem se jít si zaplavat. Převlékla jsem se do plavek a vydala se k bazénu. Hned jak jsem vešla dovnitř, spatřila jsem Nicka, Emmu, její kamarádky a Petera.
"Jsi zpět," ušklíbla se Emma. "Nějak brzo, ne?"
Ignorovala jsem jí a skočila šipku do vody. Nepotřebovala jsem teď poslouchat žvásty toho jejího pipka spolku. Když jsem vyplavala, Nick s Peterem stáli u kraje bazénu. "Jsi v pohodě?" zeptal se Peter a založil si ruce na hrudi.
"Jo," odsekla jsem a plavala dál.
"Jseš si jistá?" ozval se Nick. Zakoulela jsem očima a ignorovovala je. Kluci si sednuli a namočili si nohy. Pozorovali mě a já se snažila se na ně nekoukat. Emma mezitím odešla s kamarádkama pro něco k pití.
"Budete tam sedět a pořád mě sledovat?" zeptala jsem se.
"Jo, dokud nám neodpovíš co se stalo." přikývl Peter. Vylezla jsme na druhou stranu bazené a vzala si ručník. Zabalila jsem se do něho a zamračila se.
"Rozešla jsem se s Kylem stačí?" Oba překvapeně zamrkali. Nick se nadechl, aby něco řekl, ale byla jsem rychlejší. "Nechci poslouchat ty kecy, jak vám to je líto." otočila jsem se a rychle se vydala pryč.
