-chapter 5-

5.8K 400 6
                                    

"Jingle bells, jingle bells," zpívala jsem do rytmu hudby a Bill s Kylem se na mě podívali. Hudba přestala hrát a já se na ně nevinně usmála. "Děje se něco?" 

"Baví tě to?" zeptal se Kyle a já přikývla. 

"Myslím, že Jingle bells bude nejlepší volba. Dokonce umím i slova," vysvětlila jsem a sundala si sluchátka. "Už jsme tady tři hodiny. Nemůžeme se jít najíst?" 

"Jen běžte," pobídl nás Bill. "Ale hned jak dojdete, budeme pokračovat. A Winter? Tentokrát se správnou písničkou." 

"Rozkaz pane," ušklíbla jsem se a vyšla z nahrávacího studia. Kyle mě doběhl a propletl si se mnou prsty. 

"To je Kyle!" uslyšela jsem na druhé straně chodníku. Podívala jsem se tím směrem a uviděla asi dvě patnáctileté holky. Rozhlídli se po silnici, jestli něco nejede a potom běželi za námi. "Podepíšeš se nám?" odstrčili mě, jako kdybych byla vzduch. Sledovala jsem jak se jim Kyle podepisuje a potom se s nimi fotí.

"Jsi úplně dokonalej!" vykřikla ta druhá a vtiskla mu pusu na tvář.

"Díky," zasmál se Kyle. "Ale jestli mě omluvíte, mám už program." ukázal na mě a ty holky si mě konečně všimli. Zamávala jsem jim a oni se zamračili.

"Kdo to je?" zeptali se zároveň.

"Jsem jeho přítelkyně," objala jsem ho okolo pasu a sladce se na ně usmála. "A teď nás omluvte, jdeme se najítst." vzala jsem ho za ruku a pokračovala v cestě.

"Nemusela jsi na ně být tak zlá, Winter." ozval se Kyle a já se na něho nechápavě podívala. 

"Tak promiň, že jsem se ozvala," řekla jsem a pustila jeho ruku. "Není jednoduchý se dívat na svýho kluka, kterého miluje dalších milion jiných holek." 

"Nežárlíš že ne?" Kyle se zastavil a sledoval mě. Povzdychla jsem si a přejela si rukou po obličeji. "Ty totiž nemáš proč žárlit, dobře? Byl jsem tvůj ve chvíli, kdy jsem tě uviděl." 

"Já se prostě bojím- Bojím se toho, že tě sláva změní a už mě nebudeš chtít, protože zatímco já budu pořád ta stará Winter, ty budeš nový Kyle." zašeptala jsme. Kyle mě vzal okolo pasu a zahleděl se mi do očí.

"Teď mě poslouchej," začal. "Už jsem potkal tisíc lidí, ale ani jeden mě skutečně neoslovil. Potom jsem ale potkal tebe a ty- ty jsi mi změnila život navždy. Myslíš si, že se tě jen tak vzdám? Až se mi splní všechny moje sny, ten, koho budu chtít vedle sebe, jsi ty." utřela jsem si slzu, která mi tekla po tváři a pousmála se.

"Kam vždycky chodíš na ty řeči?" zeptala jsem se a Kyle se ušklíbl. Sklonil se ke mě a políbil mě. Omotala jsem ruce okolo jeho krku a přitáhla si ho víc k sobě. Z našeho polibku nás vyrušilo moje zakručení břicha. 

"Pojď, ty moje obyčejná Winter," zasmál se Kyle a znovu mě vzal za ruku. "Nebo mi umřeš hlady." 



  Musíš jít a zlobit se na celou mou upřímnost.
Víš, že se snažím, ale omluvy mi moc nejdou.
Doufám, že mi nedochází čas,
může někdo zavolat rozhodčího?
Protože jen potřebuji ještě jednu šanci na odpuštění.

Já vím, že ty víš,
že jsem ty chyby udělal jen jednou, možná dvakrát.
Tím jednou nebo dvakrát,
jsem měl na mysli tisíckrát.
Tak mě nech, oh, nech mě se vykoupit.
Oh, vykoupit se dnes v noci,
protože potřebuji ještě jednou druhou šanci.

Jo...
Je už příliš pozdě na to říct "Omlouvám se."?
Protože mi chybí víc, než jen tvé tělo, ohh
Je už příliš pozdě na to říct "Omlouvám se."?
Jo, já vím, že jsem tě zklamal.
Je příliš pozdě teď říct, že mě to mrzí?
Omlouvám se, jo.
Promiň, jo.
Promiň...
Jo, já vím, že jsem tě zklamal.
Je příliš pozdě se teď omluvit?

Vezmu každý kus viny,
pokud to po mně chceš.
Ale ty víš,
že v téhle hře pro dva, není nikdo bez viny.
Jdu, jdu a pak,
ty jdeš, jdeš ven rozlít pravdu.
Můžeme oba říct ta slova a zapomenout na to?

....

Když hudba skončila podívala jsem se na Kyla, který se usmíval. "Takže? Jaký to bylo?" 

"Byla jsi úžasná!" Zasmál se a vzal mě do náruče. "Bille máme to?" 

"Jo! Je to pecka, lidi!" Bill otevřel skleněné dveře a vešel za náma. Sundala jsem si sluchátka a pověsila je na mikrofon. "Myslím, že pro dnešek můžete jet domů. A na tebe Kyle budu čekat pozítří." poplácal ho po zádech. "Dík, žes to pro nás udělala Winter," usmál se Bill a objal mě.

"Celkem jsem si to i užila," zasmála jsem se. "Ale už teď vím, že toto nebude moje nejoblíbenější písnička."  Začala jsem si sbírat věci a oblíkla jsem si svetr. "Tak zatím Bille." zamávala jsem a vyšla z nahrávací místností. Kyle ještě něco řešil s Billem a já šla zatím k autu.Když došel, rozjeli jsme se domů. Kyle byl celou dobu zamklý a já věděla, že se něco stalo. Když jsem zaparkoval před domem, vypnula jsem motor a podívala se na něho. "Stalo se něco?" 

"Až dokončím album, budu muset odjet." řekl potichu.

"Ale album ještě dokončené nebude ne?" zeptala jsem se nechápavě a vzala ho za ruku.

"Zbývájí už jen tři písničky, Winter." 

WinterII.Kde žijí příběhy. Začni objevovat