Uběhli tři měsíce a já si rozdělila svůj čas mezi školu a krasobruslení. Všechny prvky, které jsem uměla jako malá, jsem pořád zvládala. Zezačátku to bylo těžší, ale po pár týdnech cvičení jsem se do toho zase dostala. Ani nevím, kdy jsem naposledy měla čas myslet na Kyla.
"A teď zkus dvojitý lutz," zavolala na mě Pen a já poslechla. Když jsem dopadla zpět na led, zaslechla jsem potlesk. Podívala jsem se na Pen, ale ta nic nedělala. Zmateně jsem se rozhlídla a spatřila černovlasového muže, který se na mě usmíval.
"Bille?" vydechla jsem a rozjela se k němu. "Co tady děláš?" natáhla jsem se přes mantynel a objala ho.
"Nejsem si jistý, jestli je dobrý nápad ti to říkat," zamumlala nervozně a prohrábl si vlasy.
"Kde je?" podívala jsem se za jeho rameno a čekala jsem, že tam spatřím Kyla. Ale kromě malých dívek tam nikdo nebyl.
"V hotelu," odpověděl. "Neví, že jsem tady."
"A proč tady jsi?" zeptala jsem se opatrně. Založila jsem si ruce na hrudi.
"To bude moje chyba," ozvala se Pen a došla k nám. "Těší mě," usmála se na Billa. Potom se podívala na mě. "Děvčata chtěli na vystoupení pozvat Kyla, aby nám něco zazpíval."
"Ale-" můj hlas selhal a já si rozpustila vlasy. Odešla jsem z ledu a sedla si na lavičku. Rozvázala jsem si brusle a schovala je do tašky. Obula jsem si tenisky a podívala se na Pen. "Měla si mi to říct." rychle jsem se otočila a vydala se pryč. Jak jsem měla vystoupit, když tu bude Kyle?
"Winter počkej!" Bill za mnou doběhl a chytl mě za zápěstí. "Kyle ani neví, že tu budeš."
"Tak to by si mu to měl říct," řekla jsem. "Protože by to pro něho mohl být moc velký šok." vytrhla jsem se mu a rychle se vydala pryč. Došla jsem k autu a sedla si dovnitř. Tašku jsem hodila na vedlejší sedadlo a snažila se zahnat slzy mezitím, co jsem vyjela z parkoviště. Vystoupení bylo dnes večer a já si nebyla jistá, jestli jsem připravená podívat se mu do očí.
Když jsem dojela domů, nechala jsem tašku v autě a vydala se do domu. Máma zrovna scházela s Gracie dolů.
"Ahoj," když si všimla mého výrazu, zarazila se. "Je všechno v pořádku?"
"Kyle dneska zpívá na mém vystoupení," zamumlala jsem a vyzula si tenisky. "A já jen nevím, jestli jsem na to připravená."
"Winter jsou to tři měsíce," povzdychla si a pohladila mě po vlasech. "Jednou to přijít muselo."
"Já vím," řekla jsem. "Ale musíme se soustředit na vystoupení a když tam bude Kyle-"
"Pořád budeš dokonalá," skočila mi do řeči máma. "Nemůžeš se nechat rozrušit. Teď musím jet s Carrie nakoupit. Neboj se, budeme tam včas." máma mě políbila do vlasů a já přikývla. Když odešla, vydala jsem se k sobě do pokoje. Na skříni jsem měla pověšené šaty. Vybrala jsem je s mámou minulý týden. Měla jsem jasno hned při prvním pohledu. V celém obchodě nebyli hezčí hezčí šaty než tyto.
Podívala jsem se na hodiny a zjistila, že mám asi tři hodiny na návrat. Rozhodla jsem se pro rychlou, horkou sprchu, která by mě mohla uklidnit. Když jsem byla osprchovaná, nasedla jsem do auta a vyjela ke stadionu, abych se ještě trošku procvičila. Šaty jsem měla uložené v obalu, aby se s nimi nic nestalo.
Všechno jsem si uklidila do skříňky v šatně a šla k ledu. Nazula jsem si brusla a vyjela. Nikdo tu zatím nebyl, takže jsem měla klid. Pustila jsem hudbu a začala dělat svou sestavu. Dělali jsme na ní s Pen, strašně dlouho. A chvíli trvalo než byla dokonalá.
Když dělám piruretu ve dřepu, cítím jak se na mě někdo kouká. Přestanu vnímat hudbu a rozhlídnu se. Spatřím ho hned. Stojí u laviček a dívá se na mě. Pomalu se zvednu z pirurety a zastavím se.
"Nechtěl jsem tě vyrušit," omluvil se rychle. "Nevěděl jsem, že bruslíš."
"Bruslila jsem jako malá a teď jsem začala znovu," vysvětlila jsem. Stáli jsme od sebe daleko, takže jsme na sebe museli křičet. "Přišel si taky zkoušet?" ukázala jsem na malé podium, co tady postavili.
"Jo," přikývl. "Klidně dojdu později."
"Ne, dobrý," usmála jsem se a přijela k němu. Vyšla jsem z ledu a sedla si na lavičku. "Stejně se musím jít přichystat." rozvázala jsem si brusle a vyzula si je. Potom jsem se postavila. "No tak se asi uvidíme později."
"Jo," přikývl a věnoval mi jeden ze svých úsměvů. Vydám se k šatnám, ale zarazím se. Pomalu se otočím a zjistím, že Kyle se na mě pořád dívá.
"Jsem ráda, že jsi tady." promluvím potichu, ale jsem si jistá, že to slyšel.
"Vypadáš naprosto kouzelně," řekne máma, když vyjdu z šatny. Stadion se už naplnil hosty a já pocítila nervozitu. "Jsi připravená?"
"Jo," přikývla jsem.
"Dobrý večer," ozve se z mikrofonu, Penelopin hlas. "Jsem ráda, že se vás tu sešlo tolik. Dřív než se koukneme na naše talentované děvčata, přivítejte prosím Kyle Hundrsona!" ozve se potlesk a já si všimnu, jak po mě máma střelí pohledem.
"Jsem v pohodě," zašeptám a usměju se. Na podium vyjde Kyle se svou kapelou.
"Zdrávím!"ozve se Kyle. "Mám pro vás zbrusu novou písničku, doufám že se vám bude líbit! Ale ještě dřív přivítejte mého hosta, Demi Lovato!!" ozve se další potlesk a já se dívám jak ke Kylovi přichází Demi.
"Jsem ráda, že jsem mohla spolupracovat na písničce zrovna s Kylem," podívá se na něho a usměje se. "Doufám, že se vám bude líbit."
Nakreslil jsem zlomené srdce Přímo na okenní tabuli Čekal jsem na tvou odpověď Tady v lijáku Prostě jen dýchni na sklo Zanech mi nějaké znamení Vím, že bolest si nedá přestávku, jo Jen mi řekni, že to není konec repliky Jen mi řekni, že to není konec repliky
Nikdy jsem neměla v úmyslu Ti zlomit srdce Nenechám to letadlo spadnout Nikdy jsem nechtěla, aby ses rozplakal Udělám, co je zapotřebí, aby vzlétlo Musíš se držet Držet se toho, co cítíš Ten pocit je ta nejlepší věc To bez pochyb nejlepší Klidně na nás i vsadím Vím, že tato láska míří stejným směrem A to je vzhůru
Nakreslila jsi otazník Ale ty víš, co chci Chci přetočit hodiny, jo Zpátky tam, kde byly Takže pojďme postavit most, jo Z tvé strany k té mé Já ho jako první přejdu Jen mi řekni, že to není konec repliky Jen mi řekni, že to není konec repliky
"Budu hned zpátky." zašeptám a rychle spěchám do šatny.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
