"Budeš naštvaná ještě dlouho?" zeptal se Kyle, když jsme odešli po večeři do mého pokoje. "Omluvil jsem se ti."
"Ty to pořád nechápeš, že?" otočila jsem se k němu. "Mě ty hádky už taky nebaví. Nejlepší by bylo, abychom se rozešli, ale víš ty co? Život bez tebe je ještě horší než život s tebou.. Unavují mě představy jaký by byl život bez tebe.. Protože.. si to vlastně ani nedokážu představit. Chci s tebou mít budoucnost. Svatbu, děti.. zestárnout s tebou.. Ale jak to mám sakra udělat?"
"Udělat co, Winter? Vždyť je to jednoduché! Můj život je stebou. Tvůj život je se mnou.. Sama víš, že když se rozejdeme skončíme zase spolu. Mezitím se budeme jen trápit." Kyle uchopil můj obličej do dlaní a zadíval se mi do očí. "Kdyby si mi řekla, abych odešel- udělám to. Kdyby si řekla, abych přestal zpívat- udělám to."
"Nikdy bych tě nenutila přestat," zašeptala jsem a v očích cítila slzy. "Je to tvůj sen a já bych ti ho nemohla zkazit. Jen mám pocit, že-"
"Že co?" zašeptal a setřel mi palcem slzy. "Hudba je můj koníček, ty jsi můj život. Pokud bych si měl vybrat mezi tebou a hudbou.. Vyberu si tebe."
"Na té procházce-" začala jsem opatrně. "Jsem ti chtěla něco říct.."
"Co?" pousmál se.
"Přemýšlela jsem o tom bydlení.. Když si mi to řekl, dostala jsem strach. Co když nás budou sledovat novináři a před domem bude milion fanynek?" zhluboka jsem se nadechla a pokračovala. "Potom mi došlo, že je jedno, jestli se k tobě nastěhuju za rok nebo za pět let. Vždycky tu budou.."
"A na co si teda přišla?" zeptal se a nakrčil obočí.
"Chci s tebou bydlet. Příští rok chci jít na vysokou a bydlet s tebou." usmála jsem se a slzy se mi změnili na šťastné. Kyle se chvilku mračil, ale potom mu došla má slova. Široce se usmál a zatočil se mnou pokoji. Zasmála jsem se mu do ucha a on mě pustil. "Máš radost?"
Kyle mě políbil a když se odtáhl měl na rtech ten nejkrásnější úsměv. "Stačí ti to jako odpověď?" přikývla jsem a znovu ho políbila.
"Za rok touhle dobou už budeme ve své ložnici," zašeptala jsem a Kyle přikývl. "Některým by se zdálo, že bydlet spolu po dvou rokách známosti je šílenost."
"My jsme šílení," ušklíbl se Kyle a políbil mě na krk. Zasmála jsem se a Kyle mě svalil na postel. "Miluju tě."
"A já tebe."
O půl roku později:
"Tohle je poslední krabice." oznámil Kyle, když vešel do našeho bytu. Rozhlídla jsem se a byla spokojená s tím co vidím. Byt byl přímo dokonalý.
"Dobře," přikývla jsem. "Tak já se pustím do jídla. Ty zatím začni montovat nábytek." políbila jsem ho na tvář.
"Nemohli jsme si prostě koupit nábytek v celku?" zavolal za mnou a já se zasmála. Vytáhla jsem z nákupní tašky kuřecí maso a hranolky a dala se do přípravy. Na stůl, který tu už byl jsem připravila dva plastové kelímky, protože sklenice byli v nějaké krabici a džus.
Vytáhla jsem plastové talíře a příbor a prostřela stůl. "Hotovo!" zavolala jsem a Kyle se objevil v kuchyně do půl těla nahý. Vlasy měl zpocené od práce.
"Vidíš jak musí normální lidé pracovat?" ušklíbla jsem se na něho a on se posadil.
"Ty máš co říkat.. Ty chodíš do školy."
"A mezitím bruslím," připomněla jsem s vypláznutým jazykem. Kyle se uchechtl a já mu nabrala jídlo. S chutí se do něho pustil a já ho chvilku pozorovala. Potom jsem začala jíst. Po jídle jsem všechno uklidila a Kyle šel pokračovat. Převlékla jsem se do tepláků a tílka a vydala se za ním do naší ložnice. "Chceš s něčím pomoct?" zeptala jsem se.
"Nic proti lásko, ale nemyslím si, že víš jak na to." odpověděl.
"Kyle?" ozvala jsem se.
"Hmm?" zamumlal a snažil se zašroubovat hřebík do postele.
"Zkus tady tenhle šroubovák," hodila jsem se ho po něm a on ho chytil. Podíval se za šroubováku na mě a potom to zkusil a rozhodně mu to šlo lépe než předtím. "Aby si věděl, táta mě toho spoustu naučil."
"Tak promiň no," zasmál se. Potom se zvedl a přešel ke mě. Objal mě okolo pasu a zadíval se mi do očí. "Od zítřka začínám na tom novém album."
"Já vím," přikývla jsem. "Nemůžu uvěřit, že jsme to opravdu udělali."
"Věž tomu," usmál se a políbil mě. Viděla jsem před sebou všechny momenty, které jsem s Kylem zažila. Od našeho prvního polibku, i naše všechny hádky. Můj život začal teď. S Kylem. A i když jsem dobře věděla, že to nebude jednoduché.. také jsem věděla, že my dva to zvládneme.
Zdravím!! Toto je poslední díl 2. série. Ale nebuďte smutní.. Napadlo mě, že udělám 3. sérii pokud bude zájem. Už mám dokonce tak trochu vymyšlený děj, takže můžete tipovat dole v komentářích. Taky jsem se rozhodla udělat character ask, pokud bude hodně otázek :)) Takže se (doufám) uvidíme i Winter III. 💕💕
