Saraj, Abramova manželka, mu nerodila děti; měla však egyptskou otrokyni jménem Hagar. Proto Saraj Abramovi řekla: "Pohleď, Hospodin mi nedopřál, abych rodila. Spi tedy s mou otrokyní - snad získám syny skrze ni." A Abram ji poslechl. Deset let poté, co se Abram usadil v kanaánské zemi, vzala Abramova manželka Saraj svou otrokyni, Egypťanku Hagar, a dala ji svému muži Abramovi za ženu. Spal tedy s Hagar a ona počala. A když uviděla, že je těhotná, začala svou paní pohrdat. Saraj pak Abramovi řekla: "Za mé příkoří můžeš ty! Sama jsem ti dala svou otrokyni do náručí, ale když uviděla, že je těhotná, začala mnou pohrdat. Ať mě s tebou rozsoudí Hospodin!" Abram Saraj odpověděl: "Pohleď, je to tvá otrokyně, je ve tvé moci. Udělej s ní, co chceš." Saraj ji tedy pokořovala, až od ní Hagar utekla. U pramene vody v poušti, u onoho pramene při cestě do Šuru, ji našel Hospodinův anděl. Řekl: "Hagar, Sarajina otrokyně, odkud jsi přišla? Kam jdeš?" Odpověděla: "Utíkám od své paní Saraj." Hospodinův anděl jí řekl: "Vrať se ke své paní a pokoř se pod její ruku." Hospodinův anděl jí řekl: "Nesmírně rozmnožím tvé símě. Bude ho tolik, že nepůjde sečíst." Hospodinův anděl jí řekl: "Hle, jsi těhotná a porodíš syna. Dáš mu jméno Izmael, Bůh slyší, neboť Hospodin slyšel tvé trápení. Bude jak divoký hřebec: on proti všem, všichni proti němu; v neshodě se všemi bratry bude žít." Hospodina, jenž k ní promluvil, pak nazvala "Ty jsi Bůh, který mne vidí!" Řekla totiž: "Právě zde jsem pohlédla k Tomu, který mne vidí." A tak ta studna dostala jméno "Beer-lachai-roi, Studnice Živého, který mne vidí." Jak známo, leží mezi Kádešem a Beredem. Hagar pak Abramovi porodila syna. Abram dal svému synovi narozenému z Hagar jméno Izmael, Bůh slyší. Když mu Hagar porodila Izmaele, bylo Abramovi osmdesát šest let.
