Abraham byl už stařec pokročilého věku a Hospodin mu ve všem požehnal. Abraham tehdy řekl nejstaršímu služebníkovi ve svém domě, který spravoval všechen jeho majetek: "Vlož ruku do mého klína, abych tě zavázal přísahou při Hospodinu, Bohu nebe a Bohu země, že nevybereš mému synovi manželku z dcer Kananejců, mezi nimiž bydlím, ale půjdeš do mé země, k mým příbuzným, a tam vybereš manželku pro mého syna Izáka." Služebník mu na to řekl: "Kdyby mě snad ta žena nechtěla následovat do této země, mám tvého syna odvést zpět do země, z níž jsi vyšel?" "Chraň se tam mého syna odvést!" odpověděl mu Abraham. "Hospodin, Bůh nebes, který mě vzal z domu mého otce a z mé vlasti, který ke mně mluvil a který mi přísahal: ‚Tuto zem dám tvému semeni,' ten před tebou pošle svého anděla, abys odtamtud mému synovi vybral manželku. Kdyby tě ta žena nechtěla následovat, budeš této přísahy zproštěn; jen tam mého syna neodváděj zpátky." Služebník tedy vložil ruku do klína svého pána Abrahama a odpřisáhl to. Potom vzal ze stáda svého pána deset velbloudů (neboť ho jeho pán na cestu vypravil všelijakými cennostmi) a vyrazil do mezopotamského Aramu k Náchorovu městu. Před městem zastavil velbloudy u studny s vodou (bylo to navečer, v době, kdy ženy chodívají pro vodu) a řekl: "Hospodine, Bože mého pána Abrahama, prosím, dopřej mi dnes to setkání a prokaž mému pánu Abrahamovi své milosrdenství. Hle, stojím u vodního pramene a dcery zdejších měšťanů vycházejí pro vodu. Když jedné z těch dívek řeknu: ‚Nahni prosím svůj džbán, abych se napil,' a ona odpoví: ‚Jen se napij; já zatím napojím tvé velbloudy,' pak ať je to ta, kterou jsi určil pro svého služebníka Izáka. Takto poznám, že jsi mému pánovi prokázal milosrdenství." Vtom, ještě než to dořekl, vyšla z města Rebeka se džbánem na rameni. Ta dívka se narodila Betuelovi, synu Milky a Abrahamova bratra Náchora. Byla to překrásná mladá dívka, která ještě nepoznala muže. Sestoupila k prameni, naplnila si džbán a vydala se zpět. Služebník jí přispěchal naproti a řekl: "Dej mi prosím trochu napít ze svého džbánu." "Jen se napij, pane," odpověděla, rychle spustila džbán na ruku a dala mu napít. Potom mu řekla: "Načerpám vodu také pro tvé velbloudy, ať se pořádně napijí." Rychle vylila svůj džbán do žlabu, znovu odběhla ke studni pro vodu a čerpala pro všechny jeho velbloudy. Ten muž ji zatím mlčky pozoroval, aby poznal, zda Hospodin dává jeho cestě zdar, nebo ne. Když velbloudi dopili, vzal ten muž zlatý nosní kroužek vážící půl šekelu a dva zlaté náramky pro její ruce, každý o váze deseti šekelů, a řekl: "Pověz mi prosím, čí jsi dcera. Bylo by pro nás v domě tvého otce místo k přenocování?" "Jsem dcera Betuele, syna Milky a Náchora," odpověděla mu. Potom dodala: "Slámy a obroku máme dost, i místo k přenocování." Tehdy padl na kolena a klaněl se Hospodinu se slovy: "Požehnán buď Hospodin, Bůh mého pána Abrahama, že od mého pána neodňal své milosrdenství a věrnost a že mě vedl po této cestě až k domu příbuzných mého pána!" Dívka pak odběhla a vyprávěla to rodině své matky. Rebeka měla bratra jménem Lában a ten se rozběhl ven k onomu muži u pramene. Uviděl totiž ten nosní kroužek i náramky na rukou své sestry Rebeky a slyšel její slova, když říkala: "Takto se mnou ten muž mluvil." Přišel tedy k onomu muži a hle, ten dosud stál s velbloudy poblíž pramene. Lában mu řekl: "Pojď, Hospodinův požehnaný! Proč bys stál venku? Už jsem připravil dům i místo pro velbloudy." Ten muž tedy vešel do domu a odsedlal velbloudy. Lában dal velbloudům slámu a obrok a přinesl vodu, aby si on i muži, kteří ho doprovázeli, umyli nohy. Když mu ale nabídli jídlo, řekl: "Nebudu jíst, dokud nevypovím svou věc." "Mluv," vybídl ho Lában. "Jsem Abrahamův služebník," řekl. "Hospodin mému pánu velice požehnal, takže se rozmohl - dal mu brav a skot, stříbro a zlato, otroky a otrokyně i velbloudy a osly. Sára, manželka mého pána, pak ve svém stáří porodila mému pánu syna, jemuž dal všechno, co má. Můj pán mě pak zavázal přísahou: ‚Nevybereš mému synovi manželku z dcer Kananejců, v jejichž zemi bydlím, ale půjdeš do domu mého otce, k mým příbuzným, a tam vybereš manželku pro mého syna.' Když jsem svému pánu řekl: ‚Co kdyby mě ta žena nechtěla následovat?' odpověděl mi: ‚Hospodin, před jehož tváří chodím, pošle s tebou svého anděla, aby dal tvé cestě zdar, abys mému synovi vybral manželku z mého příbuzenstva, z domu mého otce. Budeš zproštěn mé přísahy, přijdeš-li k mým příbuzným a nedají ti ji; tehdy budeš mé přísahy zproštěn.' Dnes jsem tedy přišel k prameni a řekl jsem: Hospodine, Bože mého pána Abrahama, kéž bys teď dal mé cestě zdar. Hle, stojím u vodního pramene. Když řeknu dívce, která vyjde pro vodu: ‚Dej mi prosím trochu napít ze svého džbánu,' a ona mi odpoví: ‚Jen se napij, já zatím načerpám vodu pro tvé velbloudy,' pak ať je to ta, kterou Hospodin určil pro syna mého pána. A vtom, ještě než jsem to v duchu dořekl, vyšla z města Rebeka se džbánem na rameni, sestoupila k prameni a čerpala vodu. Když jsem jí pak řekl: ‚Dej mi prosím napít,' spustila rychle džbán z ramene a řekla: ‚Jen se napij; já zatím napojím tvé velbloudy.' A tak jsem pil a ona napájela velbloudy. Zeptal jsem se jí: ‚Čí jsi dcera?' a ona řekla: ‚Jsem dcera Betuele, syna Milky a Náchora.' Tehdy jsem jí navlékl na nos kroužek a na ruce náramky, padl jsem na kolena a klaněl se Hospodinu. Dobrořečil jsem Hospodinu, Bohu svého pána Abrahama, který mě vedl pravou cestou, abych pro syna svého pána vybral dceru jeho příbuzného. Nyní tedy, chcete-li se k mému pánu zachovat laskavě a věrně, sdělte mi to; a pokud ne, sdělte mi to také, ať se mohu rozhodnout, kam se vydat dál." Lában a Betuel mu odpověděli: "Tato věc vyšla od Hospodina; nemáme k tomu co dodat. Hle, zde máš Rebeku, vezmi si ji a jdi. Ať se stane manželkou syna tvého pána, jak řekl Hospodin." Když Abrahamův služebník uslyšel jejich slova, poklonil se Hospodinu až k zemi. Potom ten služebník vytáhl stříbrné a zlaté šperky a šaty a dal je Rebece. Také jejímu bratrovi a její matce dal vzácné dary. A tak jedli a pili, on i muži, kteří ho doprovázeli, a zůstali tam celou noc. Když pak ráno vstali, řekl: "Propusťte mě k mému pánu." Její bratr a matka však odpověděli: "Ať s námi dívka zůstane ještě pár dní, třeba deset; potom může jít." On jim ale řekl: "Nezdržujte mě tu. Hospodin přece dal mé cestě zdar. Propusťte mě, ať mohu jít za svým pánem." Řekli mu tedy: "Zavoláme ji a zeptáme se, co na to ona." Zavolali tedy Rebeku. "Odejdeš s tím mužem?" zeptali se jí. "Odejdu," řekla. A tak svou sestru Rebeku i její chůvu propustili s Abrahamovým služebníkem a s jeho muži a takto Rebece požehnali: "Sestro naše, staň se matkou nesčíslných tisíců! Také tvé símě ať vládne branami svých nepřátel." Rebeka a její děvečky pak vstaly, vsedly na velbloudy a následovaly onoho muže. Služebník vzal Rebeku a odjel. Izák právě přicházel od Studnice Živého, který mne vidí (bydlel totiž v negevském kraji). K večeru Izák vyšel na pole, aby přemýšlel. Pozvedl oči a hle, uviděl přicházet velbloudy. Rebeka také pozvedla oči, a když uviděla Izáka, sesedla z velblouda. Zeptala se totiž služebníka: "Kdo je ten muž, který nám jde po poli naproti?" "To je můj pán," odpověděl jí služebník. Vzala si tedy závoj a zahalila se. Služebník pak Izákovi popsal všechno, co vyřídil, a Izák ji přivedl do stanu své matky Sáry. Vzal si Rebeku a ta se stala jeho ženou a on ji miloval. Tak Izák našel útěchu po smrti své matky.
