Když Ráchel viděla, že Jákobovi nerodí děti, záviděla své sestře a řekla Jákobovi: "Dej mi syny, nebo umřu!" Jákob se však na Ráchel rozhněval: "Máš mě snad za Boha, který ti nedopřál plod života?" "Zde je má děvečka Bilha," řekla mu. "Spi s ní, ať rodí na můj klín. Tak získám syny skrze ni." A tak mu dala svou otrokyni Bilhu za ženu. Jákob s ní spal a Bilha počala a porodila mu syna. Tehdy Ráchel řekla: "Bůh mne rozsoudil - vyslyšel můj hlas a dal mi syna!" Proto mu dala jméno Dan, Soudce. Ráchelina otrokyně Bilha pak počala znovu a porodila Jákobovi druhého syna. Tehdy Ráchel řekla: "Vedla jsem se sestrou Boží boje a zvítězila jsem!" A tak mu dala jméno Neftalí, Můj boj. Když Léa viděla, že přestala rodit, vzala svou otrokyni Zilpu a dala ji Jákobovi za ženu. Její otrokyně Zilpa potom Jákobovi porodila syna. Léa řekla: "Přišlo mé štěstí!" a dala mu jméno Gád, Štěstí. A když Léina otrokyně Zilpa porodila Jákobovi druhého syna, Léa řekla: "To je pro mé blaho! Ženy mi budou blahopřát!" Dala mu tedy jméno Ašer, Blažený. Jednou, v době pšeničné sklizně, vyšel Ruben na pole, nalezl milostná jablíčka mandragory a přinesl je své matce Lée. Ráchel tehdy Lée řekla: "Dej mi prosím trochu těch milostných jablíček, co našel tvůj syn." Ta jí však odpověděla: "Nestačí, žes mi vzala manžela? Teď mi chceš vzít ještě milostná jablíčka, která mám od syna?" "Tak dobře," odvětila Ráchel. "Nechám ho dnes v noci spát s tebou výměnou za milostná jablíčka od tvého syna." Když se pak Jákob večer vracel z pole, vyšla mu Léa naproti se slovy: "Musíš spát se mnou! Dostala jsem tě odměnou za mandragoru od svého syna." A tak té noci spal s ní. A Bůh Léu vyslyšel: počala a porodila Jákobovi pátého syna. Tehdy řekla: "Bůh mě odměnil za to, že jsem svému muži dala svou otrokyni!" A tak mu dala jméno Isachar, Odměna. Potom Léa počala znovu a porodila Jákobovi šestého syna. Tehdy řekla: "Bůh mne obdařil vzácným darem! Konečně mě můj manžel bude mít v úctě, vždyť jsem mu porodila šest synů!" Dala mu tedy jméno Zabulon, Úcta. Potom porodila dceru a dala jí jméno Dína, Spravedlnost. Bůh však pamatoval i na Ráchel; vyslyšel ji a otevřel její lůno. Počala tedy, a když porodila syna, řekla: "Bůh mě zbavil mé hanby!" A tak mu dala jméno Josef, Přídavek, neboť řekla: "Kéž mi Hospodin přidá dalšího syna!" Když Ráchel Jákobovi porodila Josefa, řekl Jákob Lábanovi: "Propusť mě, ať se vrátím domů do své země. Dej mi mé ženy a mé děti, za něž jsem ti sloužil, a nech mě odejít. Víš přece, jakou službu jsem ti odvedl." Lában mu odpověděl: "Laskavě prosím, zůstaň se mnou. Zjistil jsem, že mi Hospodin kvůli tobě požehnal." A dodal: "Dám ti odměnu, o jakou si řekneš." Jákob mu na to odpověděl: "Sám víš, jak jsem ti sloužil a jak se tvému dobytku se mnou dařilo. To málo, co jsi měl, než jsem přišel, se nesmírně rozrostlo, protože ti po mém příchodu Hospodin požehnal. Kdy se už budu moci starat také o svůj vlastní dům?" Lában řekl: "Co ti mám dát?" "Nedávej mi nic," odpověděl Jákob. "Budu znovu pást a střežit tvá stáda, uděláš-li pro mě toto: Projdu dnes všechen tvůj dobytek a vyřadím z něj každé skvrnité a strakaté mládě, každé načernalé jehně a každé strakaté a skvrnité kůzle. To bude má odměna. Má poctivost se v budoucnu prokáže takto: Až přijdeš přehlédnout mou odměnu, ať se mi každé kůzle, jež nebude skvrnité nebo strakaté, a každé jehně, jež nebude načernalé, počítá za krádež." Lában tedy řekl: "Dobrá, ať je po tvém." Ještě téhož dne však vyřadil pruhované a strakaté kozly, všechny skvrnité a strakaté kozy, všechno, co mělo bílé skvrny, i všechna načernalá jehňata, svěřil je do rukou svých synů a vzdálil se od Jákoba na tři dny cesty daleko. A tak Jákob pásl zbytek Lábanova dobytka. Jákob si tenkrát vzal čerstvé topolové, mandloňové a platanové pruty, oloupal z nich proužky kůry, a tak odkryl bílé jádro prutů. Potom ty oloupané pruty kladl před dobytek do žlabů, totiž do koryt na vodu, k nimž zvířata přicházela pít a kde se pářila. Zvířata, jež se pářila před těmi pruty pak vrhala pruhovaná, skvrnitá a strakatá mláďata. Jákob ta jehňata odděloval a v Lábanově stádě obracel dobytek směrem k pruhovaným i všem načernalým kusům. Tak si Jákob pořídil svá vlastní stáda a ta nestavěl k Lábanovým zvířatům. A kdykoli se pářily statné kusy, Jákob jim před oči do žlabů kladl ty pruty, aby se pářily před pruty. Když však byla zvířata neduživá, pruty nekladl. A tak byl Lábanův dobytek neduživý, ale Jákobův statný. Takto se ten muž nesmírně rozmohl, takže měl množství stád, otrokyň, otroků, velbloudů i oslů.
