Listen to Your Heart [Starkid Fanfikce]

XVI. It's me...and my Dick!

Stála jsem před divadlem a čekala na Lili. Na sobě jsem měla tmavě modré šaty dlouhé pod kolena a boty stejné barvy na malém podpatku. Přitáhla jsem si kabát více k tělu a zachumlala se do červené šály se žlutými pruhy. V dálce jsem uviděla Lili jak si to ke mně žene. Z jejího oblečení jsem usoudila, že jinou barvu, než černou na ni nedostanou.

Při první příležitost jsem na ni hodila ublížený pohled, ale hned jsem se začala smát. Vešly jsme do vestibulu divadla. Rozhlížela jsem po celé aule, a proto jsem si nevšimla malého tornáda, která přiletělo obejmout Lili. Hned jak jsem sklopila pohled, tak jsem poznala Lauren. Trošku jsem se ošila. Nevěděla jsem, jestli si mě pamatuje. Raději jsem stála trošku dál a jen je pozorovala. Lili mě však stihla zapojit do rozhovoru. Něco řekla, ale já nevnímala. V duchu jsem si plánovala, co řeknu.

„Jasně, Andy z obchoďáku. Zvala jsem tě ke mně na Silvestra."

„Jo... ehm, to jsem já," odpověděla jsem rychle, a ještě víc znervózněla.

„Jak to jde s Brianem?"

Ta otázka mě zaskočila. Žaludek se mi stáhl. Sklopila jsem pohled na svoje boty. Po vteřince jsem se prosebně podívala po Lili. Zachraň mě, říkal můj pohled. Lauren to však pochopila.

„A já si říkala, co se s ním děje." Řekla spíše pro sebe než pro nás.

Oddechla jsem si a opět nevnímala okolí. Do přítomnosti mě dostal až hlas od Lauren

„... musím dozadu, zkontrolovat rekvizity. Jdete se mnou?" Tuto ideu jsem rozhodně zavrhla. Ale představa, že uvidím Walkera a Jamie mě přesvědčila o opaku.

Dostaly jsme se do místnosti, kde každý pobíhal za svým úkolem. Převléct se do kostýmu, přezkoušet si repliky nebo se rozezpívat. Nikdo si nás nevšímal, což však neplatilo pro Jamie, která přiběhla a uvěznila Lili v obrovském objetí. Já se trochu stáhla a pozorovala rozruch okolo. Pocítila jsem něčí ruku na mém ramenu. Otočila jsem se a hleděla do očí od Briana.

Ksakru!

„Ahoj," řekl dost nervózně.

„Čau," odpověděla jsem neutrálně. Mezi námi se objevilo ticho. Nevěděla jsem co říct, a tak jsem pro jistotu zčervenala. Brian se pousmál. Nevím sice čemu ale doufám, že to nebylo kvůli mým rudým tvářím. Pak se mi v mysli objevil obraz z minulosti. Přesněji z dnešního odpoledne.

"Nesmíš se nechat deptat kvůli něčemu tak triviálnímu!" řekla Chris a zasmál se. 

"Ale ta pizza byla tak strašně dobrá!" křikla jsem nevinně.

"Já vím, dělal jsem ji," vyplázl jazyk a a snědl mi poslední kus.

"Hele, vím, že to mezi námi je divný. Vím, co jsem ti provedla a zkus mě pochopit..."

"Andy," přerušil mě, "přemýšlel jsem. Chápu tvoje postavení a nebudu tě do ničeho nutit. Jen bych rád patřil mezi tvé přátele," vykouzlil milý úsměv s čekal na moje vyjádření. Já mu padla do náruče a usmívala jak blázen, že je všechno v pořádku...skoro.

Nervózně jsem postávala před vchodem a čekala na Lili. Kde sakra vězí?  Jestli kvůli ní prošvihnu začátek tak ji prokleju!

Jako na zavolanou zrovna vypadla ze dveří. Neviděla mě ale já slyšela jak chodí jako lev v kleci. Aby mě nesežrala...

"Hej! Kde jsi? Už to začíná!" řekla jsem nedočkavě. Zmateně se na mě podívala a vyšly jsme po chodbě.

"Stalo se něco?" zeptala jsem se podezřívavě.

"Jo, ale nechci o tom mluvit," utnula tak mou zvědavost.

"Dobrá," protáhla jsem sklesla.

"Co ty a Brian? Naposled jste se dost nadšeně objímali," řekla tvrdě.

"Je dobojováno," odpověděla jsem stejně tvrdě a přidala do kroku. Lili se ke mně přidala.

"To mi vysvětli!"

"Pochopil jak se věci mají, takže je všechno v pohodě," usmála jsem se.

Lili jen neutrálně zabručela. 

Dostavily jsme se na svá místa v první řadě. Nedalo mi to pokoj. Musela jsem zjistit, co se stalo.

"A teď mi to řekneš?"

"Ne." Protočila jsem oči, ale to naštěstí neviděla, protože pohasla světla a mě se naskytla úžasná vyhlídka na Starkidy.

Další dvě hodiny jsem chytala každou notu, každou melodii a každé slovo. Bylo to úžasné, že to snad lepší ani být nemohlo. Při finále show jsem měla chuť vběhnout na pódium a tancovat s nimi. Skončilo to a já byla unesená. Vyskočila jsem na nohy a začala zběsile tleskat. Stačila jsem si povšimnout, že Lili odběhla. Nechala jsem to být a dál tleskala.

Opět jsem stála před dveřmi do šaten. Nechtěla jsem jít dovnitř sama. A ani nevím, jak se podělala Lili. Já si asi vážně přiškrtím... Poodešla jsem za roh, do druhé chodby v domnění, že ji tam najdu. Nic tam nebylo. Když jsem se vracela, uslyšela jsem dost nepříjemný hluk. Někdo se hádal a dost nahlas. Naklonila jsem hlavu, abych dotyčné odhalila ale taky bay si mě nevšimly. Nevěřila jsem svým očím. Byla to Lili a Joey. Metali po sobě urážky, které jsem moc nechápala. Ani jsem nechápala, co to mluvili o líbání. Byli jak utržení ze řetězu. Pak nastala chvíle ticha. Joey něco řekl a odešel. Lili se otočila a odhalila mě. Zavřela jsem čelist, kterou jsem měla pootevřenou. Lili si utřela slzy a rychle kolem mě proběhla, ani se nezastavila.

Odešla a já věděla moc dobře co udělám. Polkla jsem stud a vyřítila se do šaten. Práskla jsem dveřmi a ohlížela se po něm. Nikde jsem ho neviděla. Avšak jsem viděla Lauren, která stála u zdi s Brianem. 

"Kde je Joey?" řekla jsem natvrdo bez rozmyšlení.

"Andy? Co se stalo?"

"Kde je Joey?" zopakovala jsem. Když jim došlo, že víc ze mně nedostanou, řekli, že šel do kostymérny. Vydala jsem se směrem, který ukázali.

Vtrhla jsem dovnitř. Stál tam u jednich kostýmů. 

"Lili..já," zasekl se, když viděl mě.

"Tak hele," začala jsem a rázně se k němu přiblížila, "je mi úplně jedno, že mi do toho nic není. A už si uvědomte, že takhle se ničíte sami navzájem! Víš, čím si prošla, tak to zkus pochopit! Ona se možná tváří, že je v pohodě, ale když ji takhle ignoruješ tak jí to ničí! Je mi úplně fuk, co si udělal nebo co udělala ona. A důrazně tě upozorňuju, že jestli ještě jednou uvidím jak kvůli tobě brečí, tak si najdu chvíli a zničím tě." Nepochopila jsem, kde se to ve mně vzalo. Joey stál jako zkamenělý, nehnul ani brvou. Jenom na mě metal blesky z očí. Měl zatnutou pěst. V tu chvíli mě pobavila představa jak bych já, s mojí výškou asi zničila. Ale úsměv jsem nechala skrytý. Hodila jsem po něj rozzuřený pohled, otočila se a důstojně za sebou práskla. 

Jestli se neusmíří, tak asi uvařím Felix Felicis. A všichni budem šťastní.